Strakatí paphiopedilové

Sbírku střevíčníků nehodlám zatím nijak dál rozšiřovat. Líbilo by se mi vlastnit paph. rotschildianum, ale necce se mi dávat za kytku tolik peněz, za něž se v současnosti prodává. Kromě dvou hybridů mám tedy pouze tři botanické druhy. Navíc ten jeden jsem získal nedávno výměnou a nepatří svou barvou květu k mým favoritům (a je to vlastně hybrid, i když primární).
Naopak k favoritům patří tyto dva druhy: Venustum a Sukhakuli.

Obě rostliny jsou krásné habitem - venustum je ještě krásnější ze spodní strany listů - a sukh. zase krásněji kvete. A tak vypadají krásně i v bezkvěté fázi, nyní je vlastně mám jen jako semenáče. I tak mi činí nesmírné potěšení.

UPDATE
Při důkladnějším prohlédnutí fotografie právě získaného paph. maudiae jsem zjistil, že tmavá skvrna nad kořeny nebyla tak veliká. Odstranil jsem tedy spodní listy ze strachu před hnilobou. Uvidíme, jestli zákrok pomůže. Přece jen netuším, jak dlouho byla rostlina před tím na suchu. Kořeny nevypadají moc dobře.
Přesadil jsem ji do menšího květináče a z opatrnosti nechal ránu zaschnout. Večer porosím.