Jak se vyvíjí květ Sophronitis mantiqueirae?

Vyvíjí se nádherně. Nijak se nekroutí, neohýbá - jako třeba l. mixta. Naopak se jakoby vypnul a dovybarvil. Rostlina je stále na okně - na vitríně (dokonce je od spodu ohřívaná suchým vzduchem z radiátoru), vyšší tepltoy a nižší vlhkost v bytě (než v přírodě) rostlině evidentně nevadí. Tyto podmínky jsou v příkrém rozporu s tím, co rostlina potřebuje. Nedosvětluji.
Podle literatury se jedná o jednu z nejobtížněji pěstovatelných orchidejí. Možná to platí u importů. U rostliny takto vyrostlé v Evropě se zdá, že není žádný problém. Roste a kvete spolehlivě jako nějaký hybrid z hypermarketu. A to je moc dobře. Amatérský našinec jich proto může mít plný parapet :)

Zdeněk Ježek na str. 240 (Orchideje od A do Z, Rebo 2009) píše:


Sophronitís mantiqueirae       
CHLADNOMILNÁ - TEMPEROVANÁ
Další „divoký sen" všech amatérských sběratelů orchidejí, lákající rudými a poměrně velkými květy! Druh svým vzezřením i rozměry připomíná orchidej S. coccinea, liší se od ní nepřítomností červených proužků na listech, odlišnou dobou květu a větší chladnomilností. Pěstitelské pokusy se všemi příslušníky rodu bohužel často končí ne­úspěšně, protože rostliny jsou ekologicky poměrně ostře vyhraněny. Potřebují chladný čerstvý vzduch a spoustu světla a tato kombinace je v evropských poměrech jen stěží splnitelná jak v zimě, tak v létě. Naše letní měsíce jsou v domovině druhu nejstu­denější - teploty tam často klesají až k bodu mrazu. Rostliny proto ve sbírkách někdy postupně zmenšují pahlízy, krní v růstu a kvetou jen zcela výjimečně. Temně rudá barva květů se vlivem ne­dostatku ultrafialového záření mění v kultuře v oranžovou. Rostliny jsou náchylné k hnilobám kořenů, proto je dobré jejich trsy montovat na kousky korkové nebo borové kůry. Někteří pěsti­telé mají úspěchy i při kultuře rostlin v malých květináčcích z pálené hlíny; substrát musí být velmi vzdušný s dobrou drenáží. Rostliny příliš často nepřesazujeme a nepřenášíme. S. mantiquei­rae rozkvétá v lednu až únoru a pochází z vyšších a velmi chladných poloh Brazílie.
-----------------------
Můj možná primitivní názor je tento: možná se to moc přehání se specializovanými zařízeními pro tyto rostliny. Jinde se uvádí, že sophronitisy lze pěstovat jenom v téměř laboratorních podmínkách se stálým proudem vzduchu, mlžičem, speciálním osvětlením. Přesto pokusy bývají neúspěšné. Možná kdyby laboratorní lidé dali kytky od jara do podzimu ven a na zimu na parapet, udělali by líp.
Uvidíme tedy, jak se bude moje zkušenost se sophronitisy vyvíjet dále. Možná je to první a poslední květ v mé sbírce a ukáže se, že budu muset zakoupit chladící zařízení + mlhovač + osvětlení se spínacími hodinami + skleněný box :)