Pokvete bromelie Neoregelia lilliputiana

Ještě nikdy mi nekvetla bromélie. Toto je jedna z nejmenších - Neoregelia lilliputiana. Potěšilo mě zvláštně vypadající květenství. Tak jsem zvědav. Rostlina je umístěná ve vitríně.

Sophronitis Coccinea v květináči

Tak jsem nevydržel. Tento malý semenáč se mi zdál takový přiscípající, tak jsem ho umístil spolu s ořezanou podložkou do květináče a obalil rašeliníkem. Kdyby ta podložka byla obrostlá mechem - což mám většinu ostatních orchidejí takto namontované - tak bych to neřešil. Jenže podložka je ošklivý korek, který neudrží vlhkost ani minutu. Což mi u semenáče choulostivějšího sophronitisu přijde docela důležitá vlastnost. Negativní vlastnost. Nicméně se na této podložce sophronitis držel už od srpna relativně bez újmy. Přemontovat už ale nešel, kořeny má pevně obrostlé. Tak jsem si řekl, že využiji metodu, kterou jsem nedávno popsal - a spolu s klackem ho uložím do květináče. Tím prodloužím dobu vysychání. Tak uvidíme, jak se bude dařit. STejně tak to dělám se špatně kořenícími rupicolami. Rašeliník jim nevadí a zvýšení vlhkosti kolem kytky pomůže nové tvorbě kořenů.

Květní výhon roste pomalu, ach tak pomalu!

Popoháním květní šťopku laelie mixty očima, ale nic. Leze si mizera svým orchidejím tempem. Čili tempem více než šnečím. Co s tím? Mám ho povytáhnout pinzetou?

I když - koukám 4 dny od předešlé fotky. Docela to jde...

Pokvetou!

Mám velikou radost z květních výhonů některých orchidejí.
A to zejm. rupicoly - l. mixta:

Pokvete maxillaria schunkeana

I když se na kytky dívám skoro každý den, dnes ráno jsem najednou objevil celé poupě. Muselo vyrůst snad přes noc!

 UPDATE: 29.11.

UPDATE: 5.12. 2011

laelia briegeri vyvázaná a zároveň umístěná v bonsai misce

L. briegeri pustila kořeny s novým výhonem - když jsem ji nouzově vyvázal na klacek. U rupicol mi to vždy pomůže - pokud koupím rupicolu bez kořenů a s novým pupenem pahlízy, na níž začínají vyrůstat kořínky, pak se mi taková kytka chytla jedině na kůře. Abych nemusel rostlinu trápit převázáním, čímž by došlo k úhynu kořenů etc., vymyslel jsem nový způsob, který by mohl pomoci v mnoha ohledech. Předně je vždy u rupicol těžké rostliny upevnit k substrátu tak, aby rostlina byla nad substrátem. Kolem klacku se dá silon a je to. U květináče to nefunguje. A tak se vymýšlí různé finty, které se mi ale nepodařilo nikdy úspěšně realizovat. Jako např. uvázat drát kolem květináče apod.
Můj způsob kombinuje obojí. Rupicola je vyvázaná na klacku. Chytne se, roste nová pahlíza. Vezmu klacek, uříznu jej vpůli (to je nejchoulostivější část procesu :) - podařilo se mi to fryčkou - jedná se o velmi tvrdou kůru. Jistě to jde i sekyrkou, musíte, ale dobře mířit).
Tento kousek s navázanou rupicolou jsem dal do misky a obsypal granodioritem. A je to.
Hlavní výhody:
1/ nedojde k likvidaci kořenů
2/ rupicola pevně v misce drží
3/ je dostatečně nad substrátem, aby mohla rychle vysychat, což je při vývinu nového výhonu zvlášť důležité

.

Ariák kvete!!!

Poprvé v životě mi kvete ariák. Jeden, z těch, které jsem objednal na jaře. Nečekal jsem tak rychlý vývoj. V podstatě vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Tento malý kaktousek - semenáč - mě naprosto šokoval!

.

Laelia lundii od Břevnova

Z laelií mám jednu z nejoblíbenějších Laelii lundii. Líbí se mi pro svůj sukulentní vzhled, pro eleganci úzkých pahlíz a listenů, pro krásné květy, pro rupicolnost. I když neúplnou. Přesto se k rupikolám spíše řadí, než neřadí. L. lundii jsem před časem získal jako mrňavý semenáč od Luda. Moc neroste. Je to nerost. A tak jsem se zaradoval, když jsem na stránkách jednoho kytičkářství nad Břevnovem narazil na taky semenáč této rostliny - avšak mnohem větší a vitálnější semenáč. Ten můj má jenom dvě malé pahlízky. Tenhle za 220kč má pahlízek několik a řádný kořenový systém. Rostlina tak skončila v mé sbírce.

.

Maxillarii Schunkeaně se konečně daří

Přes první neúspěchy s pěstováním této rostliny - měl jsem exemplář téměř bez kořenů a přesušil jsem ho (pokoušel jsem ho pěstovat na klacku obaleného mechem pod třešní) - se konečně začíná dařit. Mám ji spolu s masdevaliemi, zalévám trochu opatrněji, než masdevalie - substrát lehce vlhký - a rosltina konečně pěkně nacucala pahlízy a začíná vyhánět novou pahlízku. Substrát je kombinace rašeliníku a pemzy - jako drenáže.

restrepia elegans a laelia fidelensis

restrepii elegans jsem dal do košíkoidního květináče. Drobivost kořenové hmoty ostřicové je přeci jen větší, než jsem schopen akceptovat. Stále z toho něco padá. Navíc mi přijde, že vysychavost je taky větší, než by se mi líbilo. Proto jsem učinil kompromis a kytku dal do květináčku. S výsledkem jsem zatím spokojen:

 Zatím vpodstatě nevím, jak kytku pěstovat - jestli moc nesuším. Na fóru jsem ale narazil na zkušenost, že více vlhka taky není úplně ideální. Tak uvidíme, zda moje podmínky vydrží.

Revoluční informace o pěstování rupicol!!!

Dnes jsem navštívil probíhající výstavu orchidejí v Praze na Slupi a při rozhovoru s panem Willingerem se dozvěděl, že rupicoly lze pěstovat úplně jinak, než se všude uvádí.
Pan Willinger pěstuje rupicoly - podotýkám všechny druhy - ne jenom nějaké monzunovo habitní, ale opravdu všechny - v ostřici.
(Byla o tom řeč taky na fóru)

Stejně jako katleje a jiné epifyty.
Naprosto tak zničil mé dosavadní poznatky o pěstování rupicol. Řekl také pro mne zásadní věc: pokud má rupicola kořeny, tak neshnije. Jen pokud kořeny nemá a má jeden výhon, tak je velmi náchylná k uhnití.
Rupicoly pěstuje na ostřici, zalévá je po celý rok s ostatními orchidejemi a rostou a kvetou jak divé. Laelii lucasianu na ostřici vystavuje přímo na Slupi:

foceno mizerným foťákem v mizerných podmínkách.