laelia fournieri, laelia milleri, laelia flava: rupicolní přírůstky

Po delší době se mi podařilo získat dospělé rupicoly. Poslední dospělá rupicola byla l. caulescens, která mi také vyvketla. A vlastně l. mixta, která kvetla také. Rupicol mám jinak již větší množství, ale jedná se semenáče. Semenáč má několik nevýhod. Nikdy nevíme, kdy a jak vykvete. Jelikož doba do vykvetení může být opravdu dlouhá a za tu dobu se může stát ledasco - zmrznou, uvaří se (člověk zapomene otevřít skleník), uhnijí (člověk je jednou zaleje víc, než se má) apod.. je čas strávený čekáním na dospělost někdy časem marnosti.

Za druhé: srovnáme-li léta pěstování a neúspěchů se semenáči + vitalitu dospělých rostlin - je volba jenoznačná.. 

Dospělé rostliny se mnohem snadněji vyrovnají s pěstitelským neúspěchem. Pokud to tedy nejsou dospělé rosltiny vytažené někde z přírody, tam je to opačné.

Třetí důvod - proč koupit dospělé rosltiny je jednoznačně finanční. Jestliže semenáč stojí mezi 250-650kč, často spíše k horní hranici, pak dospělá rostlina nikdy nepřekročila hranici 750kč.

DOSPĚLÉ ROSTLINY SE KUPOVAT VYPLATÍ!
Poměr cena - kvalita (mnoho let strávené pěstováním) je naprosto směšný. Po delší době, kdy jsem měl radost z každého nově nabytého semenáče jsem tak získal tři dospělé rostliny - jako bych s nimi překročil 15 let trápení :)

Osobně, pokud bych vypěstoval takovouto rostlinu do této velikosti (jako např. tuto fournieri) - cenil bych si ji cca na 15tis kč.

A nyní k rostlinám:
Laelia fournieri: (UPDATE - PO PRVNÍM KVETENÍ SE UKÁZALO, ŽE JDE O LUCASIANU!)

laelia milleri:

největší krasavicí je laelia flava (UPDATE - PO PRVNÍM KVETENÍ SE UKÁZALO, ŽE JDE O LAELIA CINNABARINA!), naprostý gigant!, navíc má květní pochvu, pravděpodobně tedy bude kvést..

.

Usychání kořenů - pravděpodobný výklad příčiny

Myslím, že jsem přišel na to (s pomocí pana Šmajera), proč kořeny začaly tak rychle zesychat. Snad je to jednoduché.
Rupicoly pěstuji mnohem více sušším způsobem, než je pěstuje Ludo. Kytku, která byla neustále ve vlhku jsem nechal přeschnout. Ještě se k tomu přidal jeden faktor - mimořádné horko, které v pátek panovalo - kolem 33°C. Rupicoly mají poměrně jemné kořeny a asi téměř celodenní úpal, na němž byly - po přendání ven dostaly více slunka, než ve skleníku - a ve skleníku byla taky větší RVV.
Znamená to tedy, že je třeba v růstu rupicolní kořeny udržovat více vlhké (vychytat - jak moc je samozřejmě ten největší kumšt..).
A taky dbát na to, že rupicoly z vlhčích poloh nesnesou tolik slunce. Např. l. harpophylla je mnohem více choulostivější na přílišné oslunění, než l. milerii apod.

Rupicoly monsunového habitu na východním okně - kde svítí slunce jen dopoledne:

.

laelia harpophylla?

Na jaře jsem od pana Kacerovského koupil l. harpophyllu.
Na výstavě mr jsem od Luda Verdycka koupil l. harpophyllu.
Každá z rostlin vypadá úplně jinak. Ludova vypadá jako l. kautskyi. Tak jsem zvěav, co se z toho vyklube... I když to asi nezjistím, protože - ta ludova - ač se zdálo, že jde o silnou a zdravou rostlinu, bez zjevné příčiny páchá sebevraždu - viz. předchozí příspěvek.

Je jistě možné, že by juvenilní stádium harpophylly vypdalo takto... Kdo ví....
ZÁHADA VYŘEŠENA! odpověděl mi Aleš Dvořák, laelia vlevo není harpophylla! Je to buď cattleya nebo laelia sekce crispae. Takže tím se taky vysvětluje, proč mi kytka tak dobře roste :) Roste rychle a bez problémů...


.

Kořeny rupicol odcházejí velice rychle - proč????

Utrpení s rupicolami je obrovské. Vždy, když mám pocit, že přijdu, jak na ně, přijde pád do propasti. Nyní např. některým rupicolám začaly sesychat kořeny.
Myslel jsem si, že se to týká jen nové - kterou jsem získal pod názvem harpophylla - který neodpovídá habitu rostliny. Viz. články výše.
Aniž bych rostlinu přesadil - takže nejde o šok ze změny ph susbrátu apod. kořen během pár hodin odešel.
Takto vypadala údajná harpophylla při koupi v pátek:

a o tři dny později krásný kořen - označený šipkou - neexistuje:

rostlina byla umístěna ve větraném skleníku spolu s jinými rupicolami.

Je možné, že tato rostlina dejde úplně, aniž bych věděl proč. Koupil jsem ji jako silnou zdravou kytku... Během pár hodin asi bude na odpis...
Pakliže je toto typické chování rupicol, pak se jedná o nejobtížněji pěstovatelné orchideje... Jejich pěstění nemá žádnou logiku.

Některé rupicoly mají kořeny naprosto vpořádku - všechny jsou pěstované ve stejných podmínkách. Např. tato l. sincorana krásně přirůstá:

 na druhou stranu cinnabarina, která pěkně vytvářela nové kořeny začala sesychat jako svrchu zmíněná harpophylla...
netuším, proč...

.

letnění rupicol

Rupicoly jsem vyndal - stejně jako loni na jihovýchodní okno. Jsou tam ještě masožravky a hybridní oranžová katlej a rhynch. digbyana.

na druhém okně téže stěny domu jsou ještě sukulentní masdevallie.

Jsem zvědav, jak přechod ze skleníku do volné přírody zvládnou.



.

kvetení kaktů

kvetení kaktů stále nekončí, otevírají se další a další květy...

nejvíc mě nyní těší rozkvetlá sulc. canigueralii:

sulc. purpurea má několik květů, které jsou menší, než květ, který byl pouze jeden. Čím víc květů, tím menší...

.

Laelia flavasulina - F.E.I.Miranda (2003)

Tato rostlina je trošku problematická, protože je to asi spíš jakási varieta flavy. Pan Šmajer píše: Někdy uváděna jako L. flava var.sulina, nebo jižní L. flava.

Takže kdoví jak... Každopádně běžná flava se mi zdá habitem větší. Uvidíme, jestli taky vyroste. Uvidíme, jestli vykvete :)

Tato rostlina je mnohem lepší kondici, než předešlá. Doufám, že se zapěstováním nebude žádný problém. Má několik nových výhonů a neporušené kořeny. Jen málo rupicol s neporušenými kořeny jsem získal!

a takhle vypadá po zasazení. Substrát poloepifytní - dole keramzit, potom piniová kůra, potom mrtvý rašeliník, nakonec trocha kůry a navrch láva. Granodioryt jsem po sehnání krásné drcené lávy vynechal, protože se příliš drolí a potom dlouho vysychá. Láva drží ve větších kouscích a vysychá rychleji.

.

Laelia crispilabia A. Rich. ex Warner 1865 SUBGENUS Parviflorae SECTION Rupestres Withner 1990

Prvním úlovkem krásné rupicolní laelie byla tato kytička...

rozpadla se po vytažení z kelímku na dvě, druhá je menší:

z fotky je patrné, že rostlina byla asi dlouho držena příliš ve vlhku, takže uvidíme, jestli se ještě chytne, přijde mi nahnilá... Má nový výhon, který drží pevně, pokud poroste, tak by se rostlina mohla chytit. Není ale dobré být předčasně optimistický!

UPDATE: druhého dne byl už výhon černý a viklal se. Neuvěřitelná rychlost... Vyjmutí kytky ze substrátu - asi změna chemických vlastností kolem rostliny, kdoví... Destrucke rupicoly je neuvěřitelně rychlá a totální... Jsem zvědav, jestli odejde celá rostlina...

UPDATE II: mrtvou rostlinu jsem vyhodil v říjnu 2012
.

výstava masožravek

Dnes jsem navštívil výstavu masožravek, kde prodával i Ludo, takže jsem byl velmi spokojen. Získal jsem totiž do sbírky dvě nové rupicoly.
Pohled na bedničku s orchidejemi k prodeji vždy potěší!

vyskytla se také jedna krásná kvetoucí restrepia - označena patřičně - "sp".

překvapilo mne svou krásou a drobným vzrůstem jedno botanické cymbidium za pár šupů. Škoda, že se nevěnuji tomuto rodu. Myslel jsem si, že jde o coelogyne a pohled na štítek mne ujistil o hlubokém omylu!

veliké saracenie přitahovaly optiku profesionálů:

zaujaly mne také mlžiče:

největší část výstavy jsem strávil diskusí na téma - heliamphory. A opět jsem nevydržel a dva oddělky z přebytků masožravkářů si koupil. Dospěl jsem k závěru, že vím, kde se loni stala chyba (příliš suchého vzduchu) a tak jsem si začal opět věřit, že heliamphory zvládnu. Umístil jsem tedy dva přírůstky h. minor do třílitrovky a dal na okno. A uvidíme!

.

brassavola nodosa x cattleya bowringiana

Tak opět kvete tento pěkný kříženec - původně získaný od pana Mandlíka.
Letos bude mít celkem 4 květy.
Přežil mrazy o velikonocích. Je to kříženec hrdina!

.

Masdevallia rigens Luer 1979 SUBGENUS Masdevallia SECTION Coriaceae SUBSECTION Coriaceae [Rchb.f] Veitch 1889

Dvě sukulentní masdevallie které nejsou asi tím, čím se zdají, že jsou

Nedávno jsem získal 2 masdevallie velmi sukulentního habitu.
M. semiteres a M. rigens.
Na první pohled vypadá rigens stejně jako semiteres, jenom má o něco větší listy. Mám už delší dobu jinou rigens, která má úplně jiné listy, takže jedna z nich musí být podvrh. Jsem zvědav, až vykvetou (pokud někdy), jaká pravda o nich vyjde na jevo!
Ať je to jak chce, jsem milovníkem sukulentních rostlin a pohled na tyto dvě sukulentní masdevallie ve mne vzbuzuje pocity blaha a štěstí:

Ta vlevo nese označní semiteres (odhadl bych si říci, že je to skutečně tak) a ta vpravo rigens. Pokud je to rigens, což by mohla být - vzhledem k sukulentnímu habitu, pak asi nebude rigens tato rostlina, kterou jsem od Luda koupil před asi rokem:

Jak vidno, tato rigens má úplně jiné listy a dvakrát vyšší - téměř jako pivo, které stojí jako předmět výškového srovnání v pozadí.
Zaslal jsem dotaz Alešovi Dvořákovi a on mi moudře odpověděl, že s jistotou podle habitu ze všech masdevallí pozná jedině caesii.

Masdevallia echo Luer 1987 SUBGENUS Polyantha SECTION Alaticaules SUBSECTION Alaticaules {Krzl.] Luer 1986

Masdevalliím se velice daří pod vzrostlou hustě olistěnou třešní. Není to sice vlahý chladný skleník, ale co už.
Nedávno se objevil květní stvol, tak jsem zvědav, jak celá záležitost dopadne:
Masdevallie mám zavěšené v bedničce:

A tady je klubající se poupě:

Rostlinu jsem získal před časem od pana Lukscheitera (leden 2011) s několika listy a v ne úplně takovém pěkném šťavnatém stavu jako ji mám dnes:

řekl bych, že se jí u mě líbí a roste v pěknou silnou kytku.
Úspěch s odchovem této masdevallie stál u rozhodnutí zkusit i nějaké další masdevallie.
.

Masdevallia caesia Roezl 1881 SUBGENUS Masdevallia SECTION Coriaceae SUBSECTION Coriaceae [Rchb.f]Veitch 1889

Neustále dumám nad tím, jak tuto překrásnou rostlinu rozumě zavěsit - abych ji nemusel v mých nevhodných podmínkách 4x denně rosit. Ostatní masdevallie mám v květináčích a tudíž je nemusím 4x denně zalévat. Ale cca dvakrát týdně.
Takto jsem rostlinu koupil navázanou - ideálně navázaná pro pěstování ve specializovaných prostorách (ideálně - s elektronickým mlžičem:)

Nemám ani prostory ani mlžič, tak mi bylo jasné, že musím kytku dát do květináče. Moc se mi líbí způsob pěstování velkopěstírny ECUAGENERA.
Toto množství caesií bych bral :)

Nicméně se mi víc líbí množství kytek, než to samotné navázání, protože mi připadá, že se rostlina přece jen moc kroutí. Jednu dobu jsem měl caesii takto v košíku našikmo. Pak jsem se ale rozhodl, že dám přece jen rostlinu vertikálně kolmo dolů.
Vyřezal jsem do plastového květináče díru a kytku umístil do něj. Omotal jsem ji ještě kouskem pletiva z cibule (tesco).

Lobivia jajoiana var. paucicostata (Syn: Echinopsis pugionacantha subsp. rossii)

Na květy této lobivie jsem se moc těšil. Dlouho jsem ji nemohl sehnat. A když konečně vykvetla - poupata byla oproti rostlině obrovská - tak je zataženo až hamba. A zataženo znamená, že se květy nerozvijí. A pokud se mraky neroztáhnou ani zítra, tak je po srandě. Ale možná se zítra roztáhnou.
Zde alespoň foto ne zcela roztažených květů.
Kombinace černé uvnitř a červené na okraji je nádherná.
Ještě by se mi líbilo mít varietu se žlutým okrajem.

.

Kvetoucí neochilenie a jiné kakty

Není nic krásnějšího, než skrumáž kvetoucích nechochilenií!

ta vpravo mě těší nejvíc, páč kvete poprvé. Je to neochilenia intermedia.
PYRRHOCACTUS INTERMEDIUS Ritt.
Taxon
Pyrrhocactus intermedius Ritter, Taxon, 12 : 32, 1963
Neochilenia intermedia (Ritt.) Backeberg, Descr. Cact. Nov., 3 : 9, 1963
Neoporteria intermedia (Ritt.) Donald et Rowley, Cact. Succ. Journ. Brit., 28 : 55, 1966 Druh byl pojmenován podle postavení v Ritterově systému druhů v oblasti Chanaral (intermedius = prostřední, stojící uprostřed).

Taky mě velmi těší všelijaké kvetoucí "saláty" v mé kaktové sbírce, jako např. tato rostlina:

Rebutia pygmaea (iscayachensis):

taky mám hodně rád červené květy s černými prostředky:
lobivia arachnacantha torecillasensis

mám také moc rád sulcorebutie, některé kvetou opravdu nádherně
sulcorebutia purpurea:

Pohled na rozkvetlé kaktoviště:

.