porovnání velikosti květu laelia rubescens a paphipedillum sukhakulii..

Rozkvetla druhá část poupat l. rubescens, tak jsem je mohl porovnat se střevíčníkem. Docela zajímavé, jak je květ střevíčníku mohutný.

.

Symphyglossum sanguineum [Rchb.f] Schlechter 1919

Symphyglossum jsem pěstoval (už druhý rok) v létě pod třešní (podobně jako masdevallie), přičemž na kytce vyrostl čahoun (z loňské pahlízy (!) a ten setrvával i po podzimním přemístění do kuchyně. Kytka je stále ve vlhku. Musím se přiznat, že jsem ji získal tak, že jsem ji vyměnil s kamarádem, líbil se mi hodně habitus a až po přinesení domů jsem zjistil, že květ nepatří v mém estetickém vnímání k tomu nejhezčímu z orchidejového světa. Překvapilo mě, že poupata jsou bílá a těsně před otevřením začnou červenat. Počítám, že červenání bude dále sílit...

.

p. venustum a nakvétající sukhakulii

"sophronitis brevipedunculata" opět kvete

tudle kytku jsem koupil jako sophr. brevipedunculata, ale habitus je divný a květ vlastně taky, možná je to nějaký primární kříženec, těžko říct... nicméně kvete každý rok, což je příjemné...

.

Paphiopedilum venustum [Wall. ex Sims] Pfitz. 1888 SUBGENUS Sigmatopetalum SECTION Sigmatopetalum.

Každoročně kvetoucí střevíčník, naprosto bezproblémový. Pěstuji v kůře, rašeliníku a pemze s příměsí kokosu. Ale je to asi celkem jedno. Kytku mám celoročně doma v kuchyni na východním okně, svítí tam ale jen chvilku. I letošní podivné narůstání kořenů se nakonec zadařilo, některé šly dolů, jiné nahoru - ty zaschly. Bůhví proč měla kytka tendenci růst nahoru. Nejlepší je asi si těchto vylomenin nevšímat.

takhle mi začátkem srpna rostly kořeny i nová pahlíza do kopce:

nicméně rostlině to nevadilo a dnes došla kýženého letošního cíle:

.

Laelia lucasiana Rolfe 1893 - See Laelia longipes Rchb.f 1863SUBGENUS Parviflorae SECTION Liliputinae Withner 1990

Tahle kytka na předešlé pahlíze kvetla normálně fialově, teď je z ní albín. Asi je vystresovaná z neustálé tmy. Netuším.
Každopádně kvete asi měsíc po posledním kvetení, je to dáno tím, že dozrála poslední letošní pahlíza. Lucasiany jsou úžasné. Kvetou bezproblémově a přitom jsou krásné i habitem. Ani moc velké, ani malé, pěkně sukulentní. Tato rostlina má navíc výhodu krátké květní šťopky. Mám jinou lucasianu, která mi udělala nepříjemně dlouhou šťopku a nevypadalo to dobře, květ byl svěšen někde pod kytkou. Tyčku jak u faleňáku bych rupicole nikdy nedal.

.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Tadle kytka je totální nezmar. Kvete spolehlivě narozdíl od ostatních sophronitisů. Škoda, že se mi dosud nepodařilo sehnat v téhle velikosti s. brevipedunculata. Měl jsem dost malé kytky a ty se nechytly.

Mám ji teď zavěšenou na západní straně, světlo veškeré celkem žádné. Ale byla dlouho venku a pak ve skleníku.
.

Laelia rubescens Lindley 1840 SUBGENUS Laelia SECTION Podolaelia Schlechter

Vykvetl první květ. Trošku jsem se obával, že to v těchto velmi temných dnech nezvládne (např. květ onc. cebolleta těsně před otevřením zaschl). Naštěstí se tak nestalo. Vždycky mě překvapí, jak drobné květy tato laelia má.
Pro mne osobně je to jedna z nejkrásnějších laelií. Pokusil jsem se ji vyfotit pro porovnání s l. sanguilobou a hybridní brassavolou.

.