laelia lucasiana

Tak včera kroupy nepadaly, asi všechny spadly v Českých Budějovicích. Dokonce ani vítr neshodil jedinou kytku. I poupata se udržela. Mezi tím začala nakvétat laelia lucasiana, světlejší květ, než u rostliny, která mi kvetla před časem. Květ není moje zásluha, ale zásluha pana Kacerovského, který kytku přivezl z jara (dokonce jsem ji ani neměl objednanou, ale když jsem u něj uviděl tak pěknou rostlinu - kterou si nějaký blázen objednal, ale nevyzvedl - bez váhání jsem si ji vzal). A nyní se mi odvděčila :)

.

Orchideje nalévají pupeny!!!

Před nedávnem publikované pupence a šťopky některých orchidejí to nevzdávají!

Dál se nalévají a kynou.
Navíc se z jednoho listu u laelia lucasiana vyloupla taky poupata:

c. harrisoniana:

oncidium crispum:

euchile mariae:

letnění rosltinám svědčí... jestlipak je neponičí hlášené kroupy v pondělí?
Snad je stromy ochrání...

neoporteria islayensis vykvetla!

Splnil se mi dnes kaktusářský sen, vykvetla mi neoporteria islayensis! Už takto maličká, což jsem příliš nepředpokládal. Vedra jí asi svědčí :)
I když skleník poměrně dost stíním (některé kakty se totiž během letošního nějak víc horkého léta popálily), tak jí nepřímé slunce nejen nevadí, ale přímo svědčí!
Tato rostlina - podobně jako jiné neoporterie a řada jiných kaktů - vypadá trošku jinak mladá a stará a má navíc mnoho variet. Komplikovanost tohoto rodu je patrná z mnoha synonym. Prostě situace podobná jako třeba u rupicol...

.

Dracula benedictii (Rchb. f.) Luer 1978 SUBGENUS Dracula SECTION Dracula SUBSECTION Dracula SERIES Parviflorae

Začátkem května jsem domů přinesl tuto draculu. Dal ji do vitríny a nyní se objevily květy. Tato dracula se mi líbí jednak habitem - je menší, než některé velké druhy - které se nehodí do mé malé vitríny, pak se mi líbí samozřejmě květem (líbí se mi všechny draculy) a v neposlední řadě se mi líbí jménem - podle člověka, jehož socha ja v Praze na Karláku.
Ve vitríně vypadá kytka takto:

Mimo vitrínu vypadá takto:

detail květu:

Myslel jsem, že budu draculy letnit s masdevaliemi, ale pak jsem zjistil, že v horkých letních dnech je ve vitríně mnohem nižší teplota - i za svitu slunce v odpoledních hodinách tam teplota nepřesáhne 30°C, což venku ve stínu ano.
A jinak je ve vitríně větší vlhkost, což je pro draculy nutné. Zkoušel jsem je před dvěma lety pěstovat s masdevaliemi na parapetu, ale nepodařilo se mi to. Zasychaly konečky listů - zasychala i poupata. Proto jsem je s kamarádem vyměnil za masdevalie (vlastnil jsem třeba d. belu, která je už o dost větší), abych je tolik netrápil...

Zatím se zdá, že vitrína je pro tuto draculu dostačující, naražených je několik dalších květů.
Ve druhé vitríně zkouším ještě d. rezeikanu. Tu už bohužel podle pana Roezla pojmenovaná nejni.

.

oncidium crispum - šťopka

Docela mě potěšilo, že oncidium crispum vyhnalo šťopku. Koupil jsem je letos na jaře - i když bez šťopky, tak samozřejmě šťopka není moje zásluha. Jsem zvědav, jestli se na konci něco udělá:

pro zajímavost - v této podobě jsem ho přinesl domů:

Rostlina po vyvázání už pěkně přirostla ke kůře a letnění v řídké višni jí opravdu svědčí!

.

Které rupikoly mi jdou? - laelia pabstii, sanguiloba, cinnabarina

Laelia pabstii patří k laeliím, které také považuji za bezproblémové. Vyrostla u mě už několikátá pahlíza a zatím nedošlo k nějakému ošklivému zahnívání nebo něčemu podobnému.

Laelii snaguilobu považuji za dobře pěstovatelnou zejm. proto, že jednu pěstuji od úplného semenáče a rostlina stále má pocit, že je jí u mě dobře. Vyhnala novou pěknou pahlízku.

Pod keramzitem je rašeliník, který udržuji celkem pořád vlhký. Trvalo mi, než jsem přišel na to, že tahle kytka chce víc vlhkosti. Vedle mám ještě menší. A pak od jara větší od Aleše Dvořáka, která dokončila vývoj pahlízy:

Do podobné skupiny habitem patří i l. cinnabarina, která mi od jara udělala nové dvě pahlízy a teď má náběh na další dvě. Tyto rostliny pěstuji od jara venku a nevadí jim větší vlhkost.

.

Které rupikoly mi jdou? - laelia lucasiana

Některé rupikoly mi opravdu jdou, i když by se mohlo zdát, že to tak není. Vysvětluji si to tak, že jsou některé snažší pro můj charakter pěstitelské duše a jiné ne. Tudíž z toho nejde udělat obecný závěr a říct si, že ty rupicoly, které zde představím půjdou i všem ostatním a naopak...
Jsou to prostě rupicoly, kterým se u mě daří...

Zejm. bych vyzdvihl laelii lucasianu, kterou mám ve třech podobách a všechny pěkně rostou. Každá je samozřejmě jinak velká, což není způsobeno pěstitelským úspěchem, či neúspěchem, ale prostě velikostí rostliny při koupi.

tudle mám nejdýl, ale byla taky nejmenší. Prošla mrazy a různými těžkými zkouškami. Taky k ní mám nejhlubší vztah. Dvě nové tučnoučké pahlízky mě velmi těší..

Todle je druhá - ta mi loni vykvetla a otevírající se poupě ožraly vosy nebo co...  i tak jsem ale poznal, že jde o lucasianu - koupil jsem ji jako něco jiného. Je už tak velká, že jsem ji musel vsadit do většího kytináče - krásné keramiky Kláry Kabíčkové. Letos udělala 3 pahlízy.

Poslední je od pana Kacerovského z letoška, už se chytla, nové kořeny se objevily před několika týdny - habitem vypadá zatím nejlíp:

Lucasiana má navíc krásné květy i krásný sukulentní habitus, takže i kdyby mi ostatní velmi sukulentní rupicoly nešly vůbec, tak se skoro nic neděje, protože si s toudle kytkou vystačím.
.

Laelia tereticaulis Hoehne 1958 SUBGENUS Parviflorae SECTION Rupestres Withner 1990

Laelia tereticaulis konečně začala růst. Tento malinký semenáček mám dva roky, celou tu dobu dělala jednu pahlízu - tu nejtučnější - a teď začíná vyhánět tři mladé z té poslední. K dospělosti je však ještě nekonečná doba :)

.

Laelia milleri Blumen. 1960

Tato Laelia milleri (mám jich už touto dobou pro jistotu několik) mi dělá radost. Toto je import od Luda zakoupený na loňské podzimní výstavě na Slupi. Rostlina se chová tak jak se chovat má, na jaře začala vyhánět nové pahlízy, ty neuhnily, naopak pokračovala růstem nových kořenů. Jelikož mám těchto laelií víc a všechny se chovají slušně - na rozdíl od např. l. macrobullbosy anebo jiných zelenějších a tučnějších laelií - je mohu považovat zatím za poměrně jednoduše pěstitelné. Mám zatím pocit, že obecně laelie s tmavšími listy (jako např. cinnabarina, sanguiloba aj) mají menší problémy s náchylností k hnilobě při tvorbě nové pahlízy.

Je dobře, že mám taky nějakou pozitivní zkušenost s importem. Rostlina má dokonce stejnou barvu nových listů jako těch starých. Ani pahlízy nejsou vytaženější. Uvidíme, co se bude dít za další rok...

.

strombocactus disciformis

Strombocactus disciformis je jiný případ. Naroubovaný sice krásně kvete, ale vytahuje se jako okurka.
Kvůli těm květům jsem ho vyfotil. Jako v případě aztekia čekám na pravokořenný semenáč, který pěstuji druhým rokem od pana Hájka.
Květy nevoní.

.

aztekium riteri opakovaně kvete

Zachytil jsem aztekium riteri s jakousi blanokřídlou potvorou. Jakoby opylovačem. Aztekium nejen krásně kvete, ale i krásně jakoby medově sladce voní (podobně jako některé mamilarie). Toto aztekium je naroubované, nicméně v tomto případě roub nevadí. Rostlina se nevytahuje. Pro jistotu mám ve sbírce ještě pravokořennou rosltinu od pana Hájka. Ta je ještě příliš mladá, takže nekvete.

.

Bulbophyllum rothschildianum (O'Brien) J.J. Sm. 1912 SECTION Cirrhopetalum [Lindl.] Rchb.f 1861

Mám radost z tohoto bulbophylla, protože celkem dlouho (přes rok) stagnovalo a letos se konečně rozhodlo růst. Taky mu pomáhám tím, že ho udržuju dost vlhké, vyčetl jsem to na orchidejovém fóru, že se jim to líbí. A opravdu po nějaké době neustálého prolévání začalo růst na všech stranách.

Pěstuji je pod jabloní, trochu víc olistěnou, takže je celkem celý den ve stínu.

.

Euchile mariae [Ames] Withner 1998

Euchile mariae kvetla loni toudle dobou. Mám radost, že jde znovu do květu. A když jí neožerou vosy a nebo jiná povětrnostní katastrofa, tak se letos opět budu těšit z květu.

Rostlina visí pod jabloní jako předešlá...


.

Cattleya harrisoniana Bateman ex Lindley 1836 SUBGENUS Intermedia [Cogn.] Withner 1989

Vypadá to, že tato rostlina touží vyhnat něco jako květní stvol. Už se mi stalo mnohokrát, že se u různých rostlin začalo něco podobného dít, ale nějak se to nedotáhlo. Naposled se to nedotáhlo u l. anceps, protože se to začalo dít v listopadu a pak to v dubnu uschlo. Nedostatek slunce přiměl rostlinu zastavit poupě v rozpuku.
Nyní je situace příznivější. Loni mi zase květní poupě ožraly vosy u l. lucasiana, takže než bude květ květem - nemá smysl si něco myslet. A tak si nic nemyslím, ale dám sem foto, abych měl tuto událost zaznamenanou a podělil se o ni s laskavým čtenářem...

Rostlina je od května pod jabloní.
Letnění propaguji především z toho důvodu, že orchidej má venku dostatek přirozeného slunečního svitu, poklesů teplot v noci, přirozeného větru. A mnoho další. Žádný z těchto přirozených vlivů nemůže člověk v umělém prostředí napodobit.


.

žlutý květ na tillandsii potěšil

Bohužel tuto tillandsii nemám určenou. Čekal jsem červený květ, pouzdro se mi zdálo zbarvené do červena, nicméně se vylouplo todle:

žlutá barva ale patří k mým oblíbeným - je u tillandsií (alespoň těch, které jsem viděl) méně častá, než kombinace třeba žluté s namodralou (např. ionantha) - takže jsem rád. I habitem patří tato tillandsie k mým nejoblíbenějším, je totiž zvláštně pevná a celkově má hezký elegantní tvar dlouhých listenů.  Podle velké pevnosti bych řekl, že vydrží extrémní sucha a vůbec tvrdé zacházení.

-

platystele ornata není ornata, ale to nevadí...

Vykvetla mi platystele, ale květ se vůbec neshoduje s předlohou, takže budu pátrat, co to vlastně mám. Platystele jsem získal letos na jaře a umístil je do vitríny. Daří se jí tam zatím a tak vyhnala květ.

Fotka by se mohla jmenovat: najdi květ. Nachází se v levé horní části...

a takhle je to v detailu:

.