oncidium crispum - šťopka III.

Rozvíjení poupat se neděje nijak rychle. Stále ještě první z nich není zcela otevřeno, dopoledne však již i takto neotevřený květ začal vydávat sladkou vůni.

Překvapila l. lucasiana, z druhé nové pahlízy se vyloupla další šťopka:

.

oncidium crispum - šťopka II.

Tak tu máme pokračování miniseriálu o šťopce oncidia crispa.
Ta se velice dobře vyvíjí, květy už se začínají rozbalovat.
Ve vlhkých dnech se oncídko napilo, pahlízky se zakulatily, listy ztuhly.

První květy očekávám během zítřka. Pak nějakou dobu potrvá, než se vybarví.
V každém případě mám z rostliny velikou radost - a spolu s dalšími podobnými zástupci rodu - o. gardneri, nebo forbesii je považuji za vynikající rostliny pro amatéry. Náročnost je podobná jako u žlutokvětých hybridních oncidií, jejich nepřítelem je pouze přelití.
Letnění jim vyloženě vyhovuje, člověk se o ně nemusí vůbec starat. Milují slunce.
Jelikož rostou rychleji, než rupicolní laelie, pěstitelské chyby nejsou tak fatální.
Připadá mi, že pokud někdo zvládne žlutokvěté hybridní oncídko z Ikea, tak musí zvládnout i tyto rostliny.

Složitější je to pak u extrémnějších oncidií (vesměs habitem připomínajících oslí uši) - jako např. o. stramineum nebo pumilum, protože nové výhony jsou bohužel náchylné k hnilobě...
Obecně bych ale řekl, že suchomilnost je u těchto rostlin velmi podobná sukulentům a zdá se, že tyto rostliny by mohly být vynikající doplněk k sukulentní a kaktusové sbírce. Navíc rostou i v přírodě v podobných podmínkách jako kakty.

Jistě není náhodou, že tyto rosltiny zařadil kdysi Říha - Šubík do své encyklopedie kaktusů.

.

Ranní vlhkost a nacucané orchideje

Není nad ranní procházku vlhkem vonící zahrady plné orchidejí!
Orchideje jsou celé mokré, plné kapiček na listech a v tom všem se odráží ranní slunce.
Vlhkost posledních dní umožnila orchidejím doplnit zásoby vody, které pouhým zaléváním v suchých dnech doplnit nejde.
Je to podobné jako u kaktusů. Zkušený kaktusář zalévá kakty jen když prší, protože rostliny jsou na příjem vody připraveny. Zalévat kytky v dlouhotrvajícím suchu je problematické. Je asi sice nutné, ale příliš úspěchu to nepřinese.

naucucané oncídko:

nacucané tilandsie:

Coryphantha cornifera / radians (Syn: Coryphantha radians)

Ukázalo se, že Coryphantha cornifera má krásný květ.
Takovou velikost jsem ani nečekal. Koryfanty jsou potvory. Často je totiž napadají různé svilušky a vlnatky, takže se bohužel musí pravidelně stříkat odpornými jedy. Loni jsem takhle přišel o jednu rostlinu, které se potáhlo tělo během pár dní odporným sviluščím povlakem.

.

Několik fotek harrisoniany a euchile

Květ už se vybarvil, tak jsem jej zase vyfotil, tentokrát na černém pozadí. Vzal jsem s tím rovnou i euchile...

.

Cattleya harrisoniana Bateman ex Lindley 1836 SUBGENUS Intermedia [Cogn.] Withner 198

Květ se otevřel, ale je nějaký svěšelý, tak jsem ho musel přichytit silonem. To se mi moc nelíbí, ale co se dá dělat.
Kvůli možnosti porovnání velikosti jsem udělal fotku s ostatními květci.
Katlej je poměrně malá a tedy sympatická.
Líbí se mi, že alespoň podle fotek z přírody se jedná o rostlinu poměrně drsnou. Roste epifytně i litofytně, zvládá nižší teploty i sucha - takže ideální katlej pro moje drsné podmínky.

Počítám, že se květ ještě bude dobarvovat.

.

Přírůstky Radoslav Kacerovský

Zajel jsem si zase za panem Kacerovským pro nějaké kytky. Nemám rád posílání kytek přes net a tak využivám každé příležitosti k osobnímu nákupu.

Poslední dobou to dělám tak, že si jakoby objednám nějaké kytky a pak při rozhovoru probírám co zbylo. A často najdu zvláštní věci - jako např. minule krásnou laelii lucasianu :)

Tato metoda mě hodně baví, protože využívá NÁHODU jako základní rozhodčí moment pro doplnění orchidejářovy sbírky.

Co jsem si objednal?
Objednal jsem si zase oncidium cebolleta a nově ascendens. Protože u toho minulého mi řekl Aleš Dvořák, že je to s největší pravděpodobností ascendens. Tak jsem si řekl, že to rozlousknu a zkrátka budu mít dvakrát ascendens nebo cebolleta. Pokud by se stalo, že bych měl 3 x cebolleta, byla by už to fakt velká NÁHODA.
Ale i to je možné.
Pořád lepší 3 x cebolleta, než 3x ascendens - což je ale taky pravděpodobná varianta :)
Cebolleta je totiž halucinogenní a já mám halucinogenní kytky rád.

Takže tohle je prosím CEBOLLETA:

A tohle je ascendens!!

Jak vidno, jedná se o zcela odlišné rostliny :)

A pak jsem si objednal laelii albidu, malinkou rostlinku, levnou proto. Nicméně mě potěšilo, že je to celý trsík semenáče/čů, takže třeba jednou za pár let bude kytek několik.
 

 A nyní kytky získané NÁHODOU:

Euchile s metrem

Květ euchile je veliký, až mě to překvapuje. Vyfotil jsem ho proto s metrem. Možná je to také tím, že druhý květ je teprve v zárodku, loni kvetly téměř současně.
Letos kvete o měsíc později. Letos ovšem byly na jaře velmi špatné světlené podmínky, většina rostlin mi kvetla s měsíčním spožděním (zejm. kakty). Pravděpodobně se to týká i euchile.

.

Nekvetení kvůli letnění

Některé rostliny nevykvetou, protože je letním. Z dešťů zůstává v otevírajících se listenech (v nichž jsou ukryty zárodky květů) voda a poupata potom shnijí.
Toto se stane občas i u hybridů. Tento hybrid mohl mít po delší době květy - dokonce dva na dvou nových pahlízách!

Je to překrásný kříženec l. caulescens x l. lundii. Rostlina mi kvetla takto:

Moc jsem se tedy těšil na květy a nalezl jsem po rozevření nových pahlíz jenom šťopky se shnilými poupaty:

Přesto považuji letnění za výhodné, protože rostlina má dostatek čerstvého vzduchu, krásného uv záření a nepravidelné zálivky, kterou jim žádný skleník či často přehnaná domácí péče nemůže dát. Listy jsou pěkně odolné, tvrdé, ošlehané. Tak jako na fotkách z přírody.
Jednou se třeba poštěstí a kytka vykvete.
Fakt, že kytka chtěla kvést na obou nových pahlízách je pro mne důkazem, že jí letnění vyhovuje.

Euchile mariae [Ames] Withner 1998

Po roce opět vykvetla tato překrásná encyclie - či euchile.
Do květu jde v současnosti i Cattleya harrisoniana Bateman ex Lindley 1836 SUBGENUS Intermedia [Cogn.] Withner 1989.
Tak jsem pro zajímavost dal kytky vedle sebe.
Jelikož kvete encyclia u mne, člověka, který jest amatérem, květinám spíše ubližuje a všelijak je trápí, lze z toho odvodit, že tuto kytičku zvládne úplně každý! Jest to rostlina vhodná pro začátečníky!

Tady jsem ji vyfotil na parapetě - vprostřed je hybridní faleňák.

Rostliny letním, dovnitř jsem je dal kvůli nám, lidem - abychom se mohli v klidu pokoje kochat květy. A taky jsem je přendal těsně před vykvetením proto, aby květy neožral hmyz či kos, příroda je neúprosná... Celkem pravidelně se mi stává, že květy nedozrají kvůli různým přírodním komplikacím. 

.

Rozsazování výsevu ariáků

Loni jsem koupil od pana Zemana z Ondřejova dva výsevy ariáků. Krásně přirůstají, dnes jsem je tedy rozsadil do květináčků, aby se kucí nehádali. Někteří už kvůli útisku kolegů začali zahálet s růstem.
Ariáků je tolik, že z nich (pokud nezmrznou apod.) jednou bude třeba slušnej ariákovej les.

Jsou už ve věku, kdy není potřeba nějaká specielní péče. Zalívám je tedy spolu s ostatními ariáky - tedy asi tak jednou, max dvakrát za měsíc.
.

Nepříjemnosti letnění - krádeže kůry!

Bohužel už po několikáté se mi stalo, že mi kdosi ukradl kůru z květináčů. Zajímalo by mě, komu se hodí. Z keramických misek se velice dobře krade, zloděj je chráněn hustou korunou jabloní. Známý mi radil, ať přehodím síťku přes stromy, ale to se mi nechce. Balit stromy do záclon kvůli orchidejím rozhodně nebudu. A tak chodím a přisypávám kůru. Někde jí dokonce chybí i půlka květináče!

Na fotkách už jsou krom první kytky květináče dosypané:

Taky jsem našel dneska ráno ve skleníku pohozenou rupicolu, bohužel v procesu zakořeňování. Takové vysypání v nevhodnou dobu může být fatální.
Asi kočka, nebo pták... Ani ve skleníku není orchidejář chráněn před agresívní přírodou!!!

Letnění masdevalliím prospívá

Jak jsem psal minule, masdevallie mi moc nešly, protože jsem je považoval za sukulentní rostliny - tedy tlustolisté masdevallie ze sekce coriacea. Léto již pokročilo, tak jsem se na ně důkladně podíval. Zavedl jsem jiný styl pěstění, substrát udržuji stále vlhký, nebo dokonce mokrý. Když prší, vodu z podmisek nevylévám. Rostliny jsou umístěny pod hustě olistěnou třešní, přesto ráno na ně trochu svítí, takže se i setkají se skutečným slunečním svitem. Nejsou však na parapetu, kde by byl svit intenzivnější.
Rostlinám se začlo evidentně dařit, většina z nich má mnoho nových listů, listy jsou krásně lesklé a tlusté. Stal se tak poměrně výjimečný případ, že jsem (až na m. princeps) všechny zmírající masdevallie zachránil. Bohužel u orchidejí platí vesměs opačné pravidlo (alespoň v mých podmínkách): když orchidej ztratí příliš energie, nemá sílu se i při zlepšených podmínkách zotavit. To se stalo např. u princeps, kdy nepomohlo nic, opadly poslední listy a byl konec. To se nyní děje u rupicoly l. macrobulbosy. Uhnily už i dvě dospělé pahlízy, na nichž uhnily malé letošní příůstky. A to jsem kytku vyvázal, což zatím vždy pomohlo. Počítám, že za nedlouho půjde na hnůj.
Nyní tedy několik fotek krásně vyspravených masdevallií!

nejlíp vypadá m. coriacea, má mhoho nových listů a sposuty zárodků nových pahlíz.

m. pyxis je krásně lesklá a má taky několik nových pahlíz

potěšila mě m. sp, která vypadala dost bídně poté, co jsem ji sušil a nyní má taky krásné šťavnaté nové listy.

fractiflexa se pochlubila taky novými výhony:

druhá coriacea konečně vyhnala nové pahlízky a začala se zakořeňovat. Jsem zvědav, jestli se i nadále budou objevovat vodnaté skvrny na listech. Bohužel se asi opravdu jedná o škůdce a nikoli o příliš vlhké pěstění ve vitríně. V každém případě do vitríny už ani jedna z těchto rostlin nepůjde, ale zůstanou na parapetu a budou hodně zalévány.

radost mám z m. peristeria, protože tu jsem málem taky usušil, navíc jsem ji měl čistě v granodioritu (tak jsem ji i dostal od Aleše Dvořáka). Přesadil jsem ji do rašeliníku, pemzy, trochu kůry a zalévám co to jde. Rostlina se vyspravila. Učinil jsem tedy zatím tento závěr: již nikdy více granodiorit!

M. rigens (o jejímž zařazení pochybuji), která vypadala velice špatně od loňského popálení listů a následného sušení v zimě a následného pobytu v převlhčené vitríně - už začíná taky nabírat sílu. Několik nových listů už vypadá celkem dobře a dokonce nemají ani vodnaté skvrny.

a nakonec se dost vyspravil i pl. quadrifida, kterého jsem málem zabil pěstěním ve vlhké vitríně. Tento pleurothallis chce evidentně vzduch a přírodu:

 Má jeden celý nový list (možná opět pokus o květenství?) a dvě začínající pahlízky.


.