květ ve slunci

Vyfotil jsem pár fotek červeného květu hybridní katleje (jamaica red) v zapadajícím slunci.

.

Porovnávačka květů

Nedalo mi, abych neporovnal novou l. fournieri s některými květy nyní kvetoucích orchidejí. Mám v tomto porovnávání velikou zálibu, protože toto porovnávání v knihách nenalézám.
Některé velikosti jsou potom překvapující.
Zvláště mě letos těší l. cinabarina, která rozkvetla docela dost květy.

Ke květu se dere taky jedno hybridní cymbídko, tak proč ho tam nepřidat - aspoň je vidět obří velikost křížence...

.

Nové laelie

Kytky jsou vynikající, tak uvidíme, jestli se l. fournieri chytne... V substrátu byly jen velmi volně - nedávno zachycené dřívkem, po vyndání dřívka vypadly z plastových květináčů. Dal jsem je (aniž bych porušil bal) do misek od pana Pišla. Každá z kytek má spoustu nových kořenů, takže by to tentokrát snad mělo klapnout.
Uvidíme, toto jsem si říkal vždy - v případě l. fournieri.
L. fournieri kvete, takže mám i jistotu, že se jedná právě o tuto rostlinu.

fournieri:

crispilabia:

Překvapila mě autumnalis - je poměrně veliká, ta moje zmrzlá byla o něco menší. Asi byla tato pěstovaná ve vlhčích podmínkách.

Takhle vypadala ta moje původní autumnalis - o dost menší listeny:

V každém případě se jedná o velmi pěkné dospělé rostliny...
.

Těším se na nové rupicoly!

Včera mi psal Aleš Dvořák, že má pro mne nové rupicoly:
L.crispilabia
L.fournierii  (kvetoucí)
L.autumnalis

Takže se velmi těším, zítra bych je měl dovézt z Prahy. L. fournieri budu zkoušetf asi po sté a nyní věřím (jako vždy), že tentokrát to klapne a konečně budu mít rostlinu, která bude růst a snad i kvést.
Všechny by to měly být dospělé zapěstované orchideje.
L. autumnalis mi při velkém mrznutí loni na jaře zmrzla (podobně jako l. furfuracea), takže to bude druhý pokus o pěstování této rostliny. Nicméně ta zmrzlá měla jen tři pahlízky, byl to oddělek, takže se moc těším na statnější rostlinu.
L. crispilabii jsem před časem sehnal od luda, ale se shnilými kořeny (pravděpodobná příčina smrti), takže za nedlouhý čas odešla celá.

crispilabia, která odešla:

tenkrát z ní byly dvě rostliny - po vysypání z květináče, nicméně hnilobou byly zasaženy obě, takže ač měly výhony, zahynuly.

Uvidíme, zda se zadaří a zda bude mít tento přírůstek nějakou budoucnost! Anebo je to jen sysifovské snažení postrádající jakýkoli smysl a jakoukoli užitečnost...
Obávám se, že spíš to druhé.


.

Oncidium forbesii Hook. 1839 SECTION Crispa

Toto oncídko se mi jeví jako naprosto bezproblémové. Přes léto viselo venku, téměř na plném slunci. Neustále vysušené na troud.
Když pršelo, stékala po tom voda.
A teď vykvetlo.

Je to taková celková zmenšenina o. crispum. Na klacíku jistě nebude hrozit přílišné nafouknutí a zvětšení.

Sám si ho řadím k suchomilným druhům. Podle encyklopedie vyžaduje nižší teploty než oncidia typu stramineum či ceboletta a je tedy méně suchomilné. Oproti jiným kytkám ale stále suchomilné je, rozhodně mu neublíží pár dní sucha.
Přijde mi jako ideální kytka do bytu - nároky vpostatě stejné jako hybridní oncidia zakoupená v IKEA.
Velmi doporučuji začátečníkům!

.

Letošní laelia fournieri - jak jsem předpokládal - odchází...

Nedávno jsem koupil další laelia fournieri.
Bohužel při vybalení kytky jsem zjistil, že nemá kořeny.
Navíc tato rostlina byla neustále stěhována, pravděpodobně byla zakoupena na Orchidea Bohemica od Ecuagenery a potom převážena a nakonec skončila na výstavě na Slupi, kde jsem ji koupil.
Takto vypadala tedy při koupi:

žádné kořeny - tedy žádný způsob, jak by přijala živinu.

Dnes je tedy již značně scvrklá a oddává se pomalému, leč jistému umírání:

Opět se ukázalo, že pokud není člověk drsnější a nenadzvihne kytku přímo na výstavě, aby zjistil stav kořenů, zvláště u rupicol téměř nemá šanci koupit životaschopnou kytku.

Samozřejmě by pomohlo, kdby prodejci tyto rostliny prodávali v průhledných květináčích, to asi není ale v zájmu nikoho. Ještě jsem snad nikdy neviděl prodávat rupicolu v průhledném květináči, kde by bylo vidět, jestli je kytináč prorostlý živými kořeny.

Nakonec je to stejně asi jedno, viz. případ v minulém příspěvku - některé poškození rostlin způsobené nevhodným zacházením stejně nejde pohledem poznat.
Nezbývá tedy, než počítat s tím, že hodně kytek prostě odejde a člověk za to ve většině případů nemůže.
.

laelia fournieri - trvalý pěstitelský neúspěch!

Abych přidal ještě něco do mlýna neúspěchů, pak je nutné se zmínit o laelia fournieri. Naprosto netuším, proč mi tahle kytka nejde.
Takto například vypada rostlina od pana Kacerovského dovezená z OM loni v září:

VSTUP JEN PRO OTRLÉ!!

Pleurothallis limae - pěstitelský neúspěch!

Tento pleurothallis jsem pořídil jako ideální rosltinu do vitríny. Ukázalo se však, že se mu ve vitríně nelíbí. Vyzkoušel jsem obě vitríny - ve vyšší je nižší vlhkost. Ani jedna však této rostlině nevyhovuje. Postupně začaly zahnívat paždí listů. Přesto, že ve vitríně fouká větráček a přesto, že kytka visela ve vzduchu. A že je tam spousta dalších kytek, kterým se daří.
Nezbude tedy nic jiného, než se s rostlinou rozloučit.
Možná je to choroba, netuším...

takto roste v přírodě

takto jsem ho pořídil:

krásně přirůstal a krásně kvetl:

Dnes vypadá takto:

.

opět kvete pleurothallis sp (získal jsem ho jako platystele sp)

Tento pleurothallis je spíše pleurothallisem, než platystele podle způsobu růstu květního stvolu z báze. Tak mi to bylo řečeno odborníkem a tak tomu budu věřit. Ať je to jak chce, jméno druhu neznáme. A tak nezbývá než se kochat tímto prckem a pojmenovat ho třeba pepa nebo lojza...

Pěstuji ho ve vitríně. Jelikož nyní nakvétá více květy najednou, vyvozuji z toho závěr, že se mu ve vitríně líbí. Taky se poněkud rozrostl...

šipky ukazují na květy a poupata...

Laelia cinnabarina Bateman 1847 SUBGENUS Parviflorae SECTION Parviflorae Lindley

Letos opět vykvetla tato laelie. Jelikož je červená nebo oranžovo až do žluta (část pysku) - patří k mým nejoblíbenějším. Od května do září byla zavěšena pod řídkou višní. Pršelo na ni, útočil na ni divý hmyz i ptactvo a různé další nepříznivé vlivy. Období deštivé se střídalo s obdobím suchým. Často byla úplně rozmáčená, často byla úplně vysušená na troud.
Neustálý přísun čerstvého vzduchu, přirozené poklesy teplot, přirozeně nevyrovnaná zálivka, přirozené světlo.

Jak vidno, minimálně u této rostliny se drsné venkovní zacházení vyplatilo.
Bohužel na zimu musí stát na parapetu - na jihozápadním okně. Zasazená je v kůře piniové, lávě, pemze.

Přikládám pár porovnávaček květů.