Laelia anceps var. Veitchiana 'Fort Caroline'

Dvě tillandsie sp Žitné

Nedávno jsem přivezl dvě tillandsie z Žitné ulice. Bohužel, jak je obvyklé v tomto květinářství, bez jmenovek.

tadleta je podobná t. balbisianě, ale balbisianě se tak nekroutí konce listů a má delší květenství, takže bych řek, že to buď bude varieta nebo úplně něco jiného

u tédle prozměnu vůbec netuším.
líbí se mi polokruhovitým kompaktním tvarem a nakonec kupodivu i hezkou barvou. Je svěže zelená. Tady je vidět, že tillandsie nutně nemusí být stříbřitá, aby se mi líbila :)

.

Laelia anceps var. Veitchiana 'Fort Caroline' to s květem zatím myslí vážně

Je to pro mne zatím největší událost možná celé orchidejářské aktivity, protože laelia ancpes pro mne od počátku byla jakousi královnou všech orchidejí. Kvůli Mexiku a kvůli drsnému způsobu života. Loni mi květ upadl, evidentně kvůli zimě, letos ji mám v ložnici - asi tak kolem 16-18°C, takže podmínky evidentně vyhovující.

Letnění probíhá podle tvrdosti rostliny, jest zavěšena pod řídkou višní a pere do ní slunce, smáčí ji déšť, cloumá s ní vichr a to vše nepravidelně.

.

Dobře rostoucí rupicoly

Abych trošku zmírnil příval článků o tom, jak mi umírají rupicoly, uvedu zde na vyrovnání skóre některé rostliny, které rostou bez problémů a ze kterých mám radost:

jedna z nejstarší rupicol mé sbírky:
laelia liliputana - i když mi v létě unhila pahlíza, má nové krásné silné kořeny (které drží svou bělost už od října) a pouští krásné zdravé pahlízy. Tady je vidět, že špatný stav počasí, který např. vede k uhnití pahlízy - tedy vlastně pěstitelská chyba - nevadí u zdravé silné rostliny. Rostlina prostě pokračuje v růstu. Muselo by nastat několik bezprostředně po sobě jdoucích chyb, aby rostlina zašla...

radost mi dělá l. flavasulina, kterou jsem získal poměrně oslabenou, dost dlouho stagnovala a teď se pěkně rozjíždí. Je to běh na delší trať, ale vypadá dobře.

všechny laelie lucasiany, které mám (mám jich několik, protože se mi jejich květy líbí asi nejvíc z rupicol) rostou výborně. Zdá se tedy, že lucasiana jako jedna z nejhezčích je také jednou z njeméně náročných rupicol! Doslova roste jako zelí. Vřele doporučjuji tento druh začátečníkům rupicolářům!

Millerky, které jsou považovány za nejkrásnější rupicolu vůbec - mám ji v osobní preferenci hned vedle lucasiany - jsou taky nenáročné. Mám jich několik, a všem se daří a dobře přirůstají. Obecně rupicoly s širšími listeny jdou lépe, než ty sukulentní úzké typy.

 laelia pabstii je taky bezproblémová kytka. Listy dostaly z neznámých důvodů trošku úpal - ve skleníku už při delším letnění, takže to nebylo z šoku. Jinak přirůstá dobře.

laelia crispata taky roste bez problémů:

nakonec l. caulescens, kterou mám delší dobu a prošla i některými pěstitelskými chybami, dobře přirůstá, má několik nových pahlíz:

.

laelia rupestris neroste

Jelikož nemám dvě stejné rostliny l. rupestris, nemohu závěry minulého článku aplikovat na tuto rostlinu. I když by se to zatraceně hodilo!
A tak řadím pro jistotu tuto rostlinu do kolonky "pěstitelské neúspěchy".
Když jsem loni 8. března tuto krásnou rostlinu na fata morgáně koupil, byl jsem štěstím bez sebe. Krásná statná rostlina, sbírková velikost, prostě nemá chybu!

Rostlinu jsem měl přes léto ve skleníku (obával jsem se venkovního poškození), začala přirůstat, ale nová phalíza se zastavila v růstu. Kořeny se chovaly přesně tak, jako u popsané l. kautskyi v minulém článku. Velice rychle se zastavily a zčernaly jim konce. Postupně se scvrkávaly starší pahlízy a upadly jim listeny.
Narazila novou pahlízu, ale ta zůstala ve velikosti pupene. Žádný další kořen již nevyhnala.
Nejsem si vědom žádné pěstitelské chyby.
Přesto se z rostliny stal nerost, pokud neobnoví růst - sama od sebe - protože toto přece nejde naplánovat a vnutit, je odsouzena k zániku :(

Takto vypadala při koupi:

Současný stav rostliny - tedy necelý rok po získání:

Můj známý - dlouholetý pěstitel orchidejí - mi poradil, že je dobré při rostlině, která je oslabená - oloupat stará vlákna z pahlíz, aby i zelené pahlízy mohly přijímat sluneční svit a provádět fotosyntézu. Přijde mi to jako zajímavý nápad. Proto jsem zčásti rostlinu oloupal.
.

proč některé rupicoly rostou a jiné umírají?

Laelia fournieri už je v koši. Proč?
Protože při koupi neměla žádné kořeny a protože byla slabá. Protože prožila stres před tím, než jsem ji dal k ostatním. Důvodů může být mnoho.

Kdyby mi takto končily všechny rupicoly, hledal bych samozřejmě chybu u sebe. Jelikož mi jich řada jde, vyloučil jsem svoji vlastní, pěstitelovu chybu. Na chybu jsem tak nějak (u této konkrétní l. fournieri) ani neměl čas.

Zajímavý příklad dokazující, že stejné podmínky - tedy podmínky pěstění daného pěstitele - nejsou hlavním určujícím faktorem pro růst rostliny jsou mé dvě laelie kautskyiany. Už jsem o nich referoval, jedna byla od počátku bez kořenů a slabá, druhá silná. Naštěstí tady to bylo zřejmé viditelně, u rostlin, které na začátku vypadají perfektně (nicméně nějaký stres třeba prožily) nemáte šanci zjistit, co bylo příčinou - pokud tedy neuděláte nějakou jasnou chybu - např. že necháte rostliny zmrznout apod.

Pěstuji již nějakou dobu tyto dvě rostliny vedle sebe a ani náhodou ta slabší nedohání tu silnější!
To dokazuje, že pěstování orchidejí, potažmo rupicol je opravdu velmi náročné po všech stránkách. Pokud prostě narazíte na slabší rostlinu, budete dlouhá léta čekat na zázrak, který možná ani nakonec nepřijde. Samozřejmě jediné řešení - je mít od daného druhu, který máte rádi - několik kytek, abyste mohli pozorovat a bádat.

Takto vypadají tedy obě rostliny v současnosti vedle sebe (vlevo slabá, vpravo silná):

Ta slabá rozhodně nemá vyhráno, její kořeny vždycky vylezou a pak po čase začnou odcházet. To je docela častý znak u slabších rostlin.
Silná rostlina má silné kořeny, které vydrží dlouho konat svou funkci. Slabá rostlina vyžene kořeny, které za krátko zajdou, popř. se zastaví a zmizí kořenová špička.
Dlouho jsem si myslel, že je to chybou substrátu. To samozřejmě nelze zcela vyloučit, ale čím dál víc se kloním k závěru, že silná zdravá nestresovaná kytka vyžene zdravý silný kořen, který má dlouhou životnost. To nakonec podporuje moje pozorování chování obou kytek.
A tak je to začarovaný kruh. Slabší kytka vyhání slabší kořeny a tak se oddaluje její obnova. Vyhání proto slabé krátké neduživé pahlízky a vpodstatě stále bojuje o život.


.

Sophronitis coccinea

Je pěkné, když postupně od podzima kvetou nějaké ty sophronitisy. Tento jsem získal v květnu loňského roku od Luda a celou sezónu letnil venku pod řídkou višní, takže ve velmi drsných podmínkách. Letnění se osvědčilo.

tadydle se klube další květ. Tato rostlina má poměrně mohutné a tlusté listy - největší, jaké jsem viděl. Domníval jsem se, že i květ bude o něco větší, bohužel se ukázalo, že nikoli.

.

laelia anceps fort caroline chce kvést

Je to zvláštní, ale letos jsme se posunuli s touto rostlinou dále - stejně jako s encyclia vittelina. Je to jednoznačně tím, že je obě mám v ložnici, kde je mnohem tepleji, než v lehce temperované místnosti z loňska. Jednoznačně tyto rostliny vyžadují více tepla, než jsem si představoval po přečtení literatury. Asi jsem si pod pojmem chladné zimování představoval něco zcela jiného, než ve skutečnosti má být. Takže letos dávám teploty cca o 7°C vyšší, než loni, což je hodně, nicméně to funguje. Teploty se tedy drží kolem 17-19°C a rostliny jsou spokojené.

Tato laelia byla letněna celou sezónu ve velmi drsných podmínkách téměř přímého slunce pod řídkou višní.

V každém případě se skoro začínám těšit. Nerad bych dopadl jako v případě primárního hybridu laelie caulescens.

laelia rubescens chce kvést

Tato rostlina se snaží opět po roce vykvést, tentokrát vyhání 4 květní šlahouny. Celé léto byla letněna ve velmi drsných podmínkách, téměř na plném slunci pod řídkou višní. Sucho střídala rozmáčenost a nopak a to vše nepravidelně.

.

za dalších 14dní laelia fournieri pokračuje v umírání

Laelia fournieri vypadá "výtečně", propadá jakoby entropii. Jsem zvědav, k čemu jí budou ty nové kořínky a nové pahlízky, které se oběvily u paty poslední černé pahlízy.

.

laelia fournieri pokračuje v umírání

Podivně se chová odcházející l. fournieri, o níž jsem referoval zde.
Poprvé jsem zaznamenal, že při umírání udělá poslední pahlíza kořeny. Ty však nestačí kytku obnovit. Ještě se snaží o založení další pahlízy, ovšem vršek odchází tak rychle, že k tomu nedojde.
Ostatní pahlízy už opadaly a i poslední vypadá velmi špatně.

Samozřejmě ještě vyčkám s vyhozením rostliny, do odpaďáku poputuje až bude celá černá...

Laelia caulescens x lundii zase nepokvete

V létě nevykvetla tato laelie z důvodu uhnití nebo ožeru...
Nedávno jsem oběvil poupě a začal se těšit, žádný ožer ani hnití doma nepřijde, zalévám do květináče nebo rosím - taktéž do květináče.
Dnes jsem při kontrole zjistil, že opět žádný květ nebude. Stonek poupěte je jaksi přihnile přiskříplý...

Naprosto netuším proč. Je na parapetu, takže k uhnití by nemělo dojít. Teplota kolem 18°C se mi zdá taky optimální. Parapet je orientován na jihovýchod, což je ideální.
Někdy se prostě nezadaří.
Nezbývá, než čekat do léta, než další poupata něco zase ožere apod. :(