Pleurothallis limae Porto & Brade 1940 SUBGENUS Acianthera SECTION Sicariae SUBSECTION Pectinatae Luer 1986

Pobyt ve vitríně se tomuto pleurothallisu asi líbí, nasadil velikou spoustu květů. Začátkem června kvetl, nyní v září tedy kvete opět:

rostlina má krásné kořeny, rozježené na všechny strany:

 květy se otevírají jakoby pomalu už nějakou dobu - asi týden.

.

Zimování začíná

Vytvořil jsem včera dvě poličky na parapety, protože mi začalo být jasné, že dostat orchideje na zimu do baráku bude mnohem větší problém, než loni.
Nějak jich přibývá.
Zimění začalo minulý týden, kdy jsem začal stěhovat vodu do sklepa. Čerpadlem jsem začal přečerpávat vodu ze sudu venkovního do sudu sklepního. Když jsem tuto vodu přečerpal, čekal jsem, až se naplní voda ve venkovním sudu deštěm a akci dnes zopakoval. Výsledkem - jelikož stále vydatně prší - je voda ve sklepě a voda ve venkovním sudu.

Zde jsou sudy sklepní s vodou dešťovou:

Parapetální poličky jsou zde:

Tady je situace v kuchyni, kde je polička zachycena na zdi. 

A co jsem přenesl za kytky?
Některé hybridy, a bulbophylla. Taky gongory a teplé encyclie. A taky raději některé katleje - jako např. aclandiae nebo schilleriana.


.

Stěhování do studeného skleníku některých teplomilných rostlin

Tak nám skončilo krátké severské léto a začíná dlouhá severská zima. Stále víc a více si uvědomuji, jak nesmyslné je amatérské pěstování rostlin z tropů v našich podmínkách.
Pokud tedy člověk není milionář a nemá elektricky zařízený specializovaný skleník.

Naše subarktická poloha není vhodná žádnou část roku pro pěstování těchto rostlin.
V zimě není slunce, v létě je slunce moc a jsou příliš nevyvážené podmínky, buď ráno při jasné obloze moc chladno, nebo příliš velká horka přes den.
Kromě června a července (zčásti) hrozí vlastně kdykoli v roce mráz.
Narozdíl od kaktusů bohužel i krátkodobý mráz orchidejím vadí, jak jsem několikrát zjistil. Přišel jsem o desítky orchidejí, které umíraly někdy až přes rok.

A tak nesmyslně stěhuju "teplomilné" orchideje do nevytápěného skleníku, kde nemám samozřejmě  elektriku, takže při zavřeném skleníku (aby se do něj nedostala vlezlá podzimní zima) nemá žádnou ventilaci vzduchu a bují v něm krom slimáků také houbové choroby.

Venku zůstaly všechny mexické laelie, sophronitisy, hodně rupicol, masdevallie, apod. Ty asi dám potom rovnou do bytu.
Jaro a podzim jsou nejkritičtější období roku, protože nevíme, kdy se ráno udělá mráz a orchideje zničí. Může to být vlastně od konce srpna kdykoli.

Ve skleníku jsou krom kaktů a rajčat také všechny ostatní orchideje, zvláště potom hybridy, které jsou extrémně náchylné na kolísání teplot.
Orchideje jsou mezi rajčaty.

Laelia angereri Pabst 1975 SUBGENUS Parviflorae SECTION Parviflorae Lindley

V květnu jsem taky od Luda přivezl v dost bědném stavu tuto rupicolu. Patř
í k těm nejhezčím (pro mne barva květů) a hůře sehnatelným - je to vlastně poprvé, kdy jsem ji u někoho viděl k prodeji. A tak jsem byl ochoten ji vzít, i když vypadala na vyhození:

A stal se opět zázrak a rostlina během srpna pod korunou višně ožila. Letnění (i rychle vysychající keramika) jí opravdu prospělo, vyhnala dvě nové pahlízy a má na nich už první kořeny.

Tak mám velikou radost, že se zatím u mne této krásce daří. Dost se mi líbí i habitem - barvou pahlíz a listenů. Je hodně podobná mé asi nejoblíbenější rupicole - laelii cinnabarině.
I když je třeba říci, že tyto rostliny vlastně nejsou přísně rupicolní (ve smyslu sukulence) jako např. l. briegeri, protože nemají tak sukulentní listy. Podobně jako l. mixta nebo harpophylla a mnoho dalších.



.

Laelia rupicolní sp (Ludo)

V květnu jsem přivezl takovou jednu horší rupicolu - importní od Luda jako pokus, jestli z toho něco bude. Se scvrkávajícími rupicolami bez kořenů nemám dobré zkušenosti, tahle byla ale velmi levná, tak jsem to zkusil.
Někdy se mi stane, že na první pohled krásné rosltiny postupně zajdou. A jindy se stane, že na první pohled kytky ve špatné kondici začnou najednou růst.
Takhle vypadala při dovozu:

Takhle vypadá dneska:

O něco víc se scvrkla, ale pouští kořeny. Tak mám velikou radost. Hlavně taky proto, že je to import a že z kytky se může vyklubat naprosto cokoli.



.

Porovnávačka II.

Odkvetla euchile, zakvetlo zygopetalum, zavetlo nějaké to astrophytum, turbinicarpus, svítí slunko, tak jsem zase pořídil pár fotek orchidejí a kaktů dohromady. Velikosti a barvy jsou zajímavé.

.

porovnávačka květů...

euchile už odkvétá, thelocactus nekvete, c. harrisoniana taky ne.

velikosti květů jsou přesto zajímavé.

.

Lucasiana kvete znova a taky znova kvete neoporteria islayensis a ještě kvete th. bicolor

Druhá pahlíza na l. lucasianě vykvetla. Kvete náhodou i neoporteria islayensis a thelocactus bicolor, tak jsem vyfotil všechny rostliny. Lucasiana a neoporteria kvetou podruhé, tedy o něco menšími květy, než poprvé.
L. lucasiana se ještě během několika dní dobarví.

.

Šnek zaútočil na angraecum didieri

Angraecum didieri Baill. 1902 SECTION Perrierangraecum Schlechter
patří k několika málo orchidejím, které pěstuji tak nějak mimo hlavní zájem. Nemám rád monopodiální orchideje a nemám rád orchideje mimoamerické.
Nicméně má příjemnou vlastnost: poměr velikosti rostliny a květu.
A taky mě zajímalo, jak se mu bude u mě dařit - zvláště poté, co mi před rokem jedno zmrzlo. Loni na podzim jsem tedy od Luda zakoupil jiné.
Nejprve jsem je měl ve vitríně, na jaře potom dal do skleníku (až po zmrzlých) a potom dal ven. Namontované je mám na korkové kůře. Angraecum se na jaře krásně do kůry vrostlo, takže jsem mohl oddělat silony.
Rostlina začala sílit - ne že by narostla - roste velmi pomalu - ale listy zpevněly.

Takto jsem je koupil (od Luda typicky v květináči):

Kořeny jsou u těchto rostliny zvláštní jakoby krabaté a nikdy jsem je neviděl pořádně růst, vždy už byly narostlé a doma mi nestihlo minule (před zmrznutím) vytvořit nové.

Slyšel jsem, že je to kytka teplá, ale na orchidspecies.com je uvedena i docela nízká teplota (předpokládám klidového období).

Každopádně mi tedy rostlina šla velmi dobře venku a teď na podzim začala tvořit nádherné nové kořeny. Překvapily mě svou šířkou - podobají se kořenům phalenopsisů.
Rostlinu jsem dal s několika dalšími před několika dny do skleníku kvůli nočním poklesům teplot. Zavěsil jsem ji na síť zavěšenou v prostoru:

Jaké bylo dnes mé překvapení, když jsem zjistil, že nejkrásnější špičky tučných nových kořenů jsou ožrané. Evidentně šnek. Slimáci nahoru nejdou, ale šneci v ulitách ano.
Musí sešplhat komplikovaně po drátu na síť a pak se vydat rzivou sítí ke kořisti.

Na fotce je vidět pod šipkou sežraná špička nového kořene:

Nové kořeny rostou z různých míst rostliny, takže o ně není nouze. Přesto ten nejlepší a nejtučnější šnek sežral.
Člověk je proti tomu bezmocný. Může jen nadávat na odporného zlého nevděčného krutého tvora a to je tak všechno. Zavěsit síť do prostoru nějak levitací chudák pěstitel neumí a tak nezbývá než čekat, až šneci sežerou zbytek kořenů a rostlina doživoří do bědného konce.
Škoda, kytka se krásně chytla a mohla krásně růst, letnění jí evidentně udělalo dobře.

Příklad vyrážení kořenů z těla rostliny (podobně jako u faleňáků):

Další fotky rostliny: