Jak jsem se vzpamatoval po jarním úhynu třetiny všech mých orchidejí?

O velikonocích mi zmrzlo víc než 30 orchidejí, některé skomírají ještě do dnes - zejm. některé hybridy katlejí.
Ještě jeden odkaz na mrtvoly..
Asi největší ztrátou byla nově dovezená výstavní krásná rostlina od pana Kláta - b. David Sander. Ostatní orchideje - které jsem tehdy od pana Kláta přivezl, přežily, byly to botanické druhy... Laelia anceps dokonce nyní pokvete.
Ostatní rostliny v té době zmrzlé byly většinou malé semenáče, navíc některé z nich nebyly v dobrém stavu, protože jsem je již získal jako poměrně malé rostliny, někdy bez kořenů - jako např. importní l. briegeri.
Kromě b. david sander se nejednalo o dospělé výstavní rostliny.
Možná i z těchto důvodů nemám na duši trvalé následky a nemusím brát antidepresiva.

Po prvotním šoku kdy mi někteří lidé radili, abych s orchidejemi úplně přestal, protože mě trestá Bůh za mou pěstitelskou vášeň - jsem se rozhodl o postup právě opačný.
Vzpomněl jsem si na známý verš z listu Jakuba: 1, 2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.

A tak jsem učinil přesný opak, než mi radili mí dobří přátelé. Prodal jsem některé věci z mé domácnosti, jako např. vzácnou zvukovou usb kartu atp. a nakoupil všechny orchideje o které jsem přišel znovu. 
A co víc, podařilo se mi sehnat ve velké většině krásné dospělé dobře zakořeněné rostliny - zejm. od pana Kacerovského. Občas se podařilo sehnat i pěknou rosltinu od pana Lukscheitera. Jiné na výstavách od Luda - zejm. importní nádhernou l. milleri z nedávné doby. Jiné jsem získal výměnou.
A tak, když dnes obcházím parapety - mám především RADOST.
Když prohlížím fotky rostlin, které mi zmrzly - necítím již nezměrný žal, který mne na jaře pronásledoval. A tak se dá říct, že jsem se po půl roce takto otřepal.

Zatím nevím, jak vyřeším nedostatek slunce při pěstění doma. Budu se samozřejmě již bát na jaře dát orchideje ven - protože hluboké mrazy může člověk čekat až do června (jak jsem se letos díky orchidejím přesvědčil - a dobře zapamatoval - mrazy se opakovaly po velikonocích - v dubnu - a opět koncem května a začátkem června při obvyklých tzv. zmrzlých). Jenže pobyt orchidejí ve skleníku až od června je příliš krátký na to, aby orchideje přijaly blahodárné slunce v takové míře, jakoby tomu bylo už od počátku května - či půlky dubna (kakty dávám do skleníku od konce března a poklesy teplot všechny přežily). 
Umělé svícení v mých podmínkách a dalších rodinných souvislostech nepřichází v úvahu. Ani nepřichází v úvahu vytápění skleníku.
Budu tedy sledovat, co takhle dlouhodobý pobyt orchidejí v bytě s nimi vykoná.
Další možností by bylo sluncemilné orchideje - všechny rupicoly + katleje - každý den od dubna nosit na odpoledne do skleníku, což je samozřejmě dosti časově náročné.

Znamením naděje příštích pěstitelských let budiž rozvíjející se květenství sophronitis cernua:

.