paphiopedilum venustum - detaily květu

Nafotil jsem květ v přirozeném světle, snad vyniknou lépe skutečné barvy. Nádherný je také vnitřek pysku, proti světle prosvítá vertikální šrafování. Zajímavé je i vnitřní tečkování. Květ doslova hraje barvami a tvary!

Další detailní fotky.

encyclia vitellina [Lindl] Higgins 1997

Tato krásná encyclia opět nepokvete. Několik měsíců se vyvíjel květní stvol a předevčírem sám od sebe zvadnul. Rostlinu zimuji při 12 °C na sucho. Resp. lehce jsem občas (1x za 14dní) orosil spodek rostliny.
Loni mi stejný květní stvol zmrzl. Zdá se tedy, že mi není dáno vidět tuto rostlinu kvést :(

Pomyšlení, že další pokus se bude odehrávat nejdříve opět za rok je poněkud depresivní...

UPDATE:
kamarád orchidejář mi sdělil, že se s největší pravděpodobností jedná o napadeníš škůdcem (asi slimák). Kdyby to bylo kvůli chladu, byly by vidět stopy chladu i na jiných částech rostliny.
Je to tedy dobrá zpráva - způsob zimování je optimální.
.

paphiopedilum venustum - konečná fáze rozvíjení květu

23. 01. 2013

.

Paphiopedilum venustum se konečně začalo rozvíjet

Paphiopedilum venustum se asi tak po měsíci konečně začalo klubat. Jsem zvědav, jestli se doklubá. Možná čekalo až se trochu prodlouží den.
Uvidíme, jestli se rozbalí.
Nepřisvětluji.

P. venustum se mi líbí celkově i listem. Řekl bych, že je to jedno z nejhežčích paphiopedil. Ke kráse se přidává ještě i velikost, protože některá krásná paphiopedila jsou obři a nelze je pěstovat na parapetu. P venustum nebo sukhakulii jsou drobné a krásné kytičky.

Taky mě těší, že tato kytka byla koupená od Luda jako semenáč, takže je to jeden z prvních semenáčů, které mi vykvetly. Je to veliká pěstitelská radost, když člověk vidí malý semenáč, který postupně přivede do kvetoucí velikosti!
A taky je to potěšení, že některý z těch drobečků, co jsem přitáhl domů - opravdu vykvetl. Někdy jsem si říkal, že už přestanu kupovat semenáče, že to nemá smysl - tak dlouho čekat na květ. Jenže pocit zadostiučinění - když se zadaří (oproti mnoha uhynulým semenáčům - to si taky člověk musí přiznat) - je veliký.

.

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

Květ sophronitisu se konečně rozvil!

Jaké však zklamání! Je úplně mrňavý, stejně mrňavý, jako odkvétající s. cernua!

Na vině je jistě nulové slunce, které prostě přestalo svítit. Neviděl jsem ho už od soboty a celkově máme samozřejmě za sebou tmavý prosinec. Takže jediné ponaučení: bez umělého přisvěcování je pěstění orchidejí trápení zvířat.

Nicméně nechápu, že kytka vůbec vykvetla.

vlevo coccinea, vpravo odkvétající cernua:

ještěže makrofotografie zamaskuje mrňavost květu :)

a tady je na slunci - bez užití blesku:

.

Cattleya mendelii O Brien 1883 SUBGENUS Cattleya SECTION Cattleya Lindley

KTEROU PAHLÍZU ODSTRANIT U ODDĚLENÉ ROSTLINY?

V minulém příspěvku o zkušenostech s touto rostlinou jsem se věnoval období nasazování kořenů a vůbec novému růstu.
Nyní bych chtěl popsat využívání energie z pahlíz u této rostliny.
Na začátku nemůže pěstitel poznat, které pahlízy rostlina využije k dalšímu růstu a které budou sloužit jenom jako zásobárny živin.
To je velice důležitý poznatek. Proto se nesmí odstranit žádná pahlíza, i kdyby vypada sebevíc ošklivě!!!
Všechny pahlízy - i ty, které se začínají scvkrávat - se scvrkávají proto, že rostlina jejich živiny potřebuje. Podle rychlosti scvrkávání (u zdravé rostliny) lze poznat, jestli začíná rostlina růst, či nikoli.
Pokud rostlina odpočívá - všechny pahlízy i listy se scvrkávají velmi pozvolna a tak nějak všechny stejně. Pěstitel v této fázi pouze vyčkává, co se začne dít. Rostlina musí být v klidu.
Jednoho dne začne rostlina (třeba až za několik měsíců) vyhánět novou pahlízu a nové kořeny. V této chvíli se začínají všechny pahlízy scvrkávat rychleji. Ani v této chvíli nemůže pěstitel některou ucvaknout, třeba z důvodu, že se mu nelíbí.
Jakmile  začne nová pahlíza vytvářet nový list a ten je již patrný, začne docházet k finálnímu ustálení a jakoby vytvoření nové rostliny.
Nyní začínají některé pahlízy znovu bobtnat a sílit - rostlina do nich novými kořeny pumpuje živiny -  a jiné pahlízy se v této době scvrkávají ještě rychleji a začínají černat.
Vzhledem k rychlosti předchozího růstu je rychlost černání starých pahlíz obrovská. Vpodstatě se tak děje řádově během hodin!
Je to jakoby se z balónu najednou odhodila nepotřebná zátěž.
Znamená to, že rostlina se definitivně "rozhodla" některých pahlíz zbavit a využít jejich energii pro růst listu.
ANI V TÉTO CHVÍLI NESMÍ PĚSTITEL PŘIKROČIT K UCVAKNUTÍ PAHLÍZ!
A to - i když rostlina vypadá velmi nevzhledně.
Rostlina dokončuje přelévání energie do nového listu a zbylých pahlíz, které se rozhodla využít pro další vývoj.

Ponaučení:
Orchidej dokáže v každé fázi vývoje využít veškerou zelenou plochu, kterou má k dispozici. Jakýmkoli zásahem do rostliny riskujeme, že rosltině ubereme energii na další růst. Především po přesazení či oddělení to může být fatální.

Zde je foto na jaře oddělené c. mendelii ve fázi nalévání starých pahlíz:

Vysvětlivky:
žluté šipky - rychle se scvrkávající pahlízy - určené k úplnému vyčerpání
červená šipka - pahlíza - u níž není poznat, jak to s ní dopadne.
zelené šipky - nafukující se staré pahlízy a nový list


.

Květci v kuchyni na parapetu

Orchideje s květama dávám na parapet do kuchyně, protože pod ním není topení. Loni se mi stalo, že orchidej, která vykvetla na okně nad topením, shodila květ hned ten den. Horký vzduch z topení ZABÍJÍ!
Proto je třeba květce do co nejchladnějšího prostředí dávati. Kuchyňské okno je také výhodné blízkostí dřezu s neustálou přítomností vody.
Sophronitis vedle faleňáku vypadá jako drobeček. Řečno vánoční symbolikou: krůta (faleňák) vedle kachničky (sophr.).
Nicméně tento bílý faleňák je můj oblíbený, protože nemám rád strakáče.

Narozdíl od laelie rubescens kvete sophronitis moc pěkně už druhý týden. Laelia svou délkou kvetení trošku zklamává. V přírodě má velká rostlina jistě stovky květů a tak zcela určitě kvete dlouho, jak postupně nakvétají další a další květy.

Dneska se staky začíná otevírat paph. venustum, které je hned vedle. Kuchyňské (východní) okno zkrátka kytkám svědčí.

.

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

Potvrdilo se moje napjaté očekávání. List dnes pukl (nekoná se žádná speciální schránka, či pochva) a ukázalo se květní poupě. Líbí se mi tento způsob víc, než u katlejí. Ke komplikovaným obalům květů nemám důvěru. Občas to tak divně zaschne a pak nic. Nebo to může zahnít.
Sophronitis jde rovnou na věc. Pukne list - a hle! květ!

Rostlinu mám od května, takže si troufám tvrdit, že kdybych ji měl ve špatných podmínkách, nevykvetla by. Pahlízy s květy se vyvíjely od začátku už u mne.
Rostlinu jsem vydatně letnil na višni, měla celý den téměř plné slunce. Byla umístěna v plastovém květináčku, aby nevysychala, nicméně si občasné proschnutí taky vychutnala.
V půlce září šla domů.

Tady je fotka ze 17. září, kdy se teprve nové pahlízy (které nyní půjdou na květ) začínají objevovat:

Jelikož nepřisvěcuji (rostlinu mám od půlky září na západním parapetu v pokoji - kde je 19-20°C), zdá se, že se květy objeví i přes zjevně nepřátelské pěstební podmínky.
Uvidíme, co za květ z toho vyleze. Třeba bude nedomrlý a barevně nevýrazný.
.

Laelia rubescens Lindley 1840

tak začalo otevírání květů (hlavní překvapení - květy jsou velmi malé). Ze současných knih si člověk nemůže ani náhodou udělat představu o skutečné velikosti květů.

UPDATE 24.12. první vykvetlý květ začíná odkvétat. Takže se potvrzuje to, co se píše v literatuře, že tato orchidej to s délkou kvetení příliš nepřehání. Škoda. Pahlízy má mohutné, jistě by dokázaly utáhnout květy déle :)
.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Už to začalo!

.

Poševní očekávání

Některé rostliny mají květní pochvičky jakoby nachystané na protržení, ale není poznat, jestli z toho něco bude, či nikoli. A tak nezbývá, než v napětí čekat.
Pochvy jsou zatím zelené a plné výživy pro budoucí květ.
Už jsem mnohokrát propadl předčasnému pozitivnímu očekávání a nic z toho nebylo. A tak zas a znovu. Vykvetou, či nevykvetou?

Laelia pabstii:

laelia caulescens:

laelia kautskyi:

.

Paphiopedilum venustum [Wall. ex Sims] Pfitz. 1888

Květ se pomalu ale jistě vyvíjí, začíná mít charakteristické zbarvení a kresbu. Možná bude menší, než jsem čekal. Uvidíme.

.

Laelia rubescens Lindley 1840

Pokvete tato snad nejkrásnější laelie, ale není to moje zásluha, rostlinu jsem získal na začátku podzimu a měla už nasazeno. Velmi se těším!

.

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

Coccinea extrémně pomalu vytváří od léta pahlízky. Visela celé léto venku mezi laeliemi na poměrně silném slunci pod višní. Ale nevyvázaná, celou dobu v tomto květináčku, aby se udržovala větší vlhkost kolem kořenů. Snad je to pro ni potřebné. I když jsem viděl na netu fotky těchto rostlin úplně bez ničeho na holé kůře, na plném slunci.
Teď ji mám normálně na parapetu, nesvítím. Parapet je to západní. Teplota pokojová baráčnická - přes den - 19-20°C, v noci 18-19°C. Takže celkem špatné podmínky pro pěstování těchto rostlin. Uvidíme, co se vyklube. Ve dvou nových pahlízách se zdá, že jsou schovaná poupata. Pahlízy jsou tlustší a jakoby nafouklé. A proti světlu jsou v nich stíny :)
Uvidíme.

.

Baptistonia echinata Barb. Rodr. 1877

Baptistonia je asi nejnezničitelnější orchidej, kterou vlastním. Kvete spolehlivě každý rok a prožívá trápení přenesmírné. Různé přemontování, přežila už dvoje mrazy a furt a furt kvete.
Letos se objevila velká pahlíza - to proto, že jsem kytku dal do keramického květináče (z klacku) - takže se samozřejmě v květináči déle udrží vlhkost - a rostlina reaguje větší pahlízou. Může si to prostě dovolit, takový pahlízový přepych!

A tak jsem zvědav, kolik udělá květů. 

VŘELE DOPORUČUJI TUTO ROSTLINU ZAČÁTEČNÍKŮM.

.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Poupata pokročila a začínají červenat. Těším se přenesmírně. Zajímavé na letošním kvetení, že oproti loňskému je dost časově posunuto. Znamená to buď - že kytka si zvyká na nové podmínky a za druhé, že to jsou podmínky ne zcela vyhovující. Nebo má ještě nastřádanou energii z předešlého života a toto bude třeba poslední kvetení. Na druhou stranu má květů víc, než loni, takže bych úplně skeptický nebyl.
Mám každopádně velikou radost!

.

Jak jsem se vzpamatoval po jarním úhynu třetiny všech mých orchidejí?

O velikonocích mi zmrzlo víc než 30 orchidejí, některé skomírají ještě do dnes - zejm. některé hybridy katlejí.
Ještě jeden odkaz na mrtvoly..
Asi největší ztrátou byla nově dovezená výstavní krásná rostlina od pana Kláta - b. David Sander. Ostatní orchideje - které jsem tehdy od pana Kláta přivezl, přežily, byly to botanické druhy... Laelia anceps dokonce nyní pokvete.
Ostatní rostliny v té době zmrzlé byly většinou malé semenáče, navíc některé z nich nebyly v dobrém stavu, protože jsem je již získal jako poměrně malé rostliny, někdy bez kořenů - jako např. importní l. briegeri.
Kromě b. david sander se nejednalo o dospělé výstavní rostliny.
Možná i z těchto důvodů nemám na duši trvalé následky a nemusím brát antidepresiva.

Po prvotním šoku kdy mi někteří lidé radili, abych s orchidejemi úplně přestal, protože mě trestá Bůh za mou pěstitelskou vášeň - jsem se rozhodl o postup právě opačný.
Vzpomněl jsem si na známý verš z listu Jakuba: 1, 2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.

A tak jsem učinil přesný opak, než mi radili mí dobří přátelé. Prodal jsem některé věci z mé domácnosti, jako např. vzácnou zvukovou usb kartu atp. a nakoupil všechny orchideje o které jsem přišel znovu. 
A co víc, podařilo se mi sehnat ve velké většině krásné dospělé dobře zakořeněné rostliny - zejm. od pana Kacerovského. Občas se podařilo sehnat i pěknou rosltinu od pana Lukscheitera. Jiné na výstavách od Luda - zejm. importní nádhernou l. milleri z nedávné doby. Jiné jsem získal výměnou.
A tak, když dnes obcházím parapety - mám především RADOST.
Když prohlížím fotky rostlin, které mi zmrzly - necítím již nezměrný žal, který mne na jaře pronásledoval. A tak se dá říct, že jsem se po půl roce takto otřepal.

Zatím nevím, jak vyřeším nedostatek slunce při pěstění doma. Budu se samozřejmě již bát na jaře dát orchideje ven - protože hluboké mrazy může člověk čekat až do června (jak jsem se letos díky orchidejím přesvědčil - a dobře zapamatoval - mrazy se opakovaly po velikonocích - v dubnu - a opět koncem května a začátkem června při obvyklých tzv. zmrzlých). Jenže pobyt orchidejí ve skleníku až od června je příliš krátký na to, aby orchideje přijaly blahodárné slunce v takové míře, jakoby tomu bylo už od počátku května - či půlky dubna (kakty dávám do skleníku od konce března a poklesy teplot všechny přežily). 
Umělé svícení v mých podmínkách a dalších rodinných souvislostech nepřichází v úvahu. Ani nepřichází v úvahu vytápění skleníku.
Budu tedy sledovat, co takhle dlouhodobý pobyt orchidejí v bytě s nimi vykoná.
Další možností by bylo sluncemilné orchideje - všechny rupicoly + katleje - každý den od dubna nosit na odpoledne do skleníku, což je samozřejmě dosti časově náročné.

Znamením naděje příštích pěstitelských let budiž rozvíjející se květenství sophronitis cernua:

.

laelia anceps fort caroline pokvete

K mému velikému překvapení a radosti pokvete tato laelie od pana Kláta. K její minulosti jsem psal zde.
Je neuvěřitelné, že takto oddělená rosltina s malým počtem pahlíz pokvete. Nyní ji zimuji v nevytápěné místnosti - cca 10-12°C.
Květní stvol zatím pomalu ale jistě přibývá.

.

Paphiopedilum venustum [Wall. ex Sims] Pfitz. 1888 SUBGENUS Sigmatopetalum SECTION Sigmatopetalum.

Tak se zdá, že se dočkám zanedlouho květu. Tento střevíčník už mám nějakou dobu, takže je květ zcela jistě a prokazatelně výsledek mého pěstění.
Pěstuju ho v hodně propustném substrátu. Něco jsem o tom zmínil zde.
Celou dobu - co ho mám - sedí na severovýchodním okně v kuchyni. A zalévám poměrně málo - asi jednou - max dvakrát týdně...

.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Dnes ráno jsem objevil zárodky květů v právě otevřeném listu. Měl tlustší pahlízu, tak jsem to tak trochu čekal.
Loni kvetla v září, tak to je zajímavý posun.

Rostlina byla letněná drsným způsobem (pověšená na klacku na dosti slunném místě - čili byla velmi sušena), od října je na parapetu. Jednou za den až dva dny lehce porosím. Dal jsem ji před měsícem do keramiky s hrubou drenáží.

Tak jsem zvědav, zda se květy v suchém vzduchu otevřou, či jak dlouho budou rozkvetlé.