pátek 18. května 2012

Laelia tereticaulis Hoehne 1958 má nový výhon!

Pěstování semenáčů rupicol je dosti ošemetná věc. Rozhodně v tom nejsem úspěšný. Jeden z mála úspěchů tvoří tento semenáč.
Přes zimu jsem ho zaléval minimálně, nyní jsem začal více - a přesadil jsem ho (a mnoho jiných rupicol) do kůry + rašeliník + granodiorit. Před tím byl v čistém granodioritu. Ten měl nevýhodu, že příliš dlouho držel vlhkost. Tato lehká směs má velké díry mezi jednotlivými částmi a proto rychle vysychá.
Častější zálivka tak musí být kombinovaná s rychlým vyschnutím.
Prvním ukazatelem, že tento postup je vhodný - je právě tato Laelia tereticaulis, kterou jsem získal v nevhodnou dobu - na podzim (říjen 2011) od pana Kacerovského.
Celou zimu stagnovala a tak jsem se vpodstatě rozhodl k zoufalému pokusu - přivést ji k životu touto změnou způsobu pěstění.
Výhon vypadá takto:

 nachází se vpravo dole.

celá rostlina vypadá takto:


Jak vidno, jde o malinký semenáč, takže každá pěstitelská chyba může být fatální.
Tato rostlina vydržela spolu s jinými velikonoční mrazy (narozdíl od l. sangulioby přežila).


.

Žádné komentáře:

Okomentovat