Bulbophyllum rothschildianum smrdí jak infekční průjem

Není asi náhodou, že jsem těsně před vykvetením b. rothschildiana ulehl s poměrně těžkou žaludečně-střevní chřipkou. Od pondělí jsem se do včerejška vpodstatě nemohl pohybovat. Od včera nemoc začíná dostávat i rodina.
Ještě před těmito událostmi jsem b. musel vyndat z vitríny, protože je příliš velké, vitrína příliš malá, poupata se začala lepit na sklo. Dal jsem kytku do kuchyně, kde je větší vlhkost než v jiné místnosti, police není nad topením. Koupil jsem širší plastovou misku, v níž asi b. poputuje v létě i pod strom. Kytku jsem s balem předndal do misky, nedošlo k žádném poškození kořenů. Opravdu - kytce přemístění ani přesazení nevadilo, poupata neopadala (až na jedno) a vesele se vyvíjela dál.

Květy se včera otevřely a zcela dokonale zapadly do rodinného odéru plnému zvratek a průjmu. Pouze horečku to napodobit neumí. Ale to už si člověk domyslí vzhledem k barvě pysku a halucinačně se tetelícímu ochlupení v sebemenším závanu bytového průvanu.

.

laelia rubescens nakvétá

Laelia rubescens mi dělá velikou radost, květy se postupně otevírají, navíc sladce voní.

.

laelia lundii - podivná variabilita

Když už jsem byl u pana Kacerovského, porozhlédl jsem se po kytkách a našel tam bizardní sukulentní rostlinu, která mi připomínala l. lundii, jen byla o hromadu větší. Pan Kacerovský potvrdil, že je to l. lundii, což mne velmi udivilo. Neodolal jsem tedy a koupil tohoto obra, pro zajímavost.
Tvar má přesný (nemusí se tedy nutně jednat o hybrid). Jsem tedy zvědav, jestli to někdy vykvete, co z toho bude. Velikost květu apod. Pokud by se ukázalo, že se jedná o botaniku, byl by to důkaz neuvěřitelné variability této rostliny.

tady je srovnání s normální l. lundii:

.

Oncidium jonesianum Rchb.f 1883 SECTION Cebolletae

Podařilo se mi sehnat slavné o. jonesianum (tedy je nutné to brát s rezervou, tyto nákupy často končí neslavně zjištěním, že se jedná o jinou kytku, stejně jako např. o. cebolleta, která možná není cebolleta, ale ascendens apod.). Nicméně habitus je docela věrný, takže to vidím nadějně. Rostlinu dovezl pan Kacerovský z Akerne orchids.
Rostlina nemá živé kořeny, je vidět, že měla víc pahlíz, které z neznámých důvodů upadly, nicméně se zdá jinak vpořádku - živé pahlízy se zdají opravdu živé :)
Tuto rostlinu jsem zkoušel shánět už delší dobu, ale dosud neúspěšně. Jsem tedy zvědav, jestli se jí bude chtít růst.

Zatím na ní nejsou žádné známky nějakého růstu, což samozřejmě není úplně pozitivní. Nicméně rostlina může mít zimní stagnaci, takže není asi potřeba propadat hned panice. Nemá tedy ani nové kořeny, ani nové pahlízy. Nechám ji tedy být, rosit budu co nejméně, nemá čím by přijímala vodu.

.

Pleurothallis sp

Ve vitríně mi stále kvete tento neznámý pleurothallis. Vlhkost vzduchu je 90%, nicméně rostlinu nemlžím každý den, takže je často jakoby na suchu. Ovšem dohání to ta vlhkost vzduchu, takže nepovažuji tuto rostlinu za zcela sukulentní. Na druhou stranu není přímo ve vodě. Listy mají sukulentní habitus.
V takovém prostředí by jistě fungovala dobře řada masdevallií - jen vyvázaná na kůře, bez každodenní zálivky - ovšem v 90% vlhkosti.

.

Laelia rubescens Lindley 1840 SUBGENUS Laelia SECTION Podolaelia Schlechter

Nesmírně mě potěšilo, že letos opět kvete. Vypadá, že bude mít spousty květů z několika květních stvolů.
Letnil jsem ji drsným způsobem na plném slunci. Rostlinu bičovaly vichřice i spalovalo slunce, byla v červnu asi 14 dní neustále vystavená dešti, tedy přemokřená. Naopak byla v srpnových vedrech přesušená. Jak se zdá, tyto podmínky jí vyhovují.

Kvetení této rostliny je pro mne velmi důležité i proto, že jest důkazem (spolu s právě kvetoucí l. anceps), že tyto rostliny NEPOTŘEBUJÍ SPECIELNÍ SVÍCENÍ přes zimu, aby vykvetly. Mám ji zavěšenou před západním oknem, takže nemám k dispozici ani jižní stranu a přesto rostlina takto mohutně nakvétá (14 poupat).

srovnávačka s l. anceps a s b. echinata:

.

Bulbophyllum rothschildianum (O'Brien) J.J. Sm. 1912 SECTION Cirrhopetalum [Lindl.] Rchb.f 1861 pokvete

Jsem nesmírně překvapen, že se chystá kvést todle bulbophyllum.

Proč?
1/ Ještě nikdy mi žádné nekvetlo.
2/ Stalo se to, co jsem netušil, že se někdy stane - a sice, že člověk chodí kolem kytek a nevšimne si květního stvolu. Muselo se to vyvíjet už delší dobu, rostlina je hned u skla ve vitríně, až dneska mě to svou velikostí praštilo do oka. Záhy jsem objevil stvol i vzadu.

3/ Má málo pahlíz.
4/ Letnil jsem ho z počátku (léto 2012) dosti na suchu, pak jsem vyčetl, že toto bullbophyllum vyžaduje více vlhkosti. Další léto (2013) už bylo letněno v květináči se stále vlhkým substrátem. Jakmile jsem ho dal (letos na podzim) do vitríny, tak vykvétá...
Ve vitríně je na korku.
Netuším tedy, co s ním udělám tuto sezónu, bojím se ho s korkem dát ven, takže možná zůstane chudák ve vitríně.



Nicméně přirůstá dobře, takže hned ze dvou nových pahlíz lezou květní stvoly.



takhle vypadalo v říjnu 2011, kdy jsem ho získal a pěstoval sušeně na klacku:

takhle vypadá hnedka teďka:

.

Květy

Naštěstí můžu vyfotit nějaké ty květy. Samozřejmě si člověk říká, že by toho mohlo kvést víc, ale taky si je člověk vědom, že by nemuselo kvést nic a že je to veliký zázrak, že něco kvete...

Pravidelně každým rokem kvete baptistonia echinata. Patří vlastně taky k oncidiím a její pěstování je naprosto bezproblémové. je to velmi suchomilná rostlina, vpodstatě se o ní člověk nemusí vůbec starat :)

velmi podobné a stejně snadno pěstovatelné je např. oncidium cornigerum, které kvete jakoby ta echinata byla víc otevřená.

tadleta rhynchovola je sice kříženec, ale křížence s brassavolou mám rád, natož pak s nějakou rhyncholaelií.
Tato rostlina prošla různým utrpením, částečným omrznutím, takže snížila počet pahlíz, nicméně se dává do kupy a kvete, což mám radost o to větší.

pro zajímavost - v lednu 2012 vypadala takhle:

No, a tady je nějaká porovnávačka rosltin s laelií anceps:

.

Laelia anceps var. Veitchiana 'Fort Caroline'

Dvě tillandsie sp Žitné

Nedávno jsem přivezl dvě tillandsie z Žitné ulice. Bohužel, jak je obvyklé v tomto květinářství, bez jmenovek.

tadleta je podobná t. balbisianě, ale balbisianě se tak nekroutí konce listů a má delší květenství, takže bych řek, že to buď bude varieta nebo úplně něco jiného

u tédle prozměnu vůbec netuším.
líbí se mi polokruhovitým kompaktním tvarem a nakonec kupodivu i hezkou barvou. Je svěže zelená. Tady je vidět, že tillandsie nutně nemusí být stříbřitá, aby se mi líbila :)

.

Laelia anceps var. Veitchiana 'Fort Caroline' to s květem zatím myslí vážně

Je to pro mne zatím největší událost možná celé orchidejářské aktivity, protože laelia ancpes pro mne od počátku byla jakousi královnou všech orchidejí. Kvůli Mexiku a kvůli drsnému způsobu života. Loni mi květ upadl, evidentně kvůli zimě, letos ji mám v ložnici - asi tak kolem 16-18°C, takže podmínky evidentně vyhovující.

Letnění probíhá podle tvrdosti rostliny, jest zavěšena pod řídkou višní a pere do ní slunce, smáčí ji déšť, cloumá s ní vichr a to vše nepravidelně.

.

Dobře rostoucí rupicoly

Abych trošku zmírnil příval článků o tom, jak mi umírají rupicoly, uvedu zde na vyrovnání skóre některé rostliny, které rostou bez problémů a ze kterých mám radost:

jedna z nejstarší rupicol mé sbírky:
laelia liliputana - i když mi v létě unhila pahlíza, má nové krásné silné kořeny (které drží svou bělost už od října) a pouští krásné zdravé pahlízy. Tady je vidět, že špatný stav počasí, který např. vede k uhnití pahlízy - tedy vlastně pěstitelská chyba - nevadí u zdravé silné rostliny. Rostlina prostě pokračuje v růstu. Muselo by nastat několik bezprostředně po sobě jdoucích chyb, aby rostlina zašla...

radost mi dělá l. flavasulina, kterou jsem získal poměrně oslabenou, dost dlouho stagnovala a teď se pěkně rozjíždí. Je to běh na delší trať, ale vypadá dobře.

všechny laelie lucasiany, které mám (mám jich několik, protože se mi jejich květy líbí asi nejvíc z rupicol) rostou výborně. Zdá se tedy, že lucasiana jako jedna z nejhezčích je také jednou z njeméně náročných rupicol! Doslova roste jako zelí. Vřele doporučjuji tento druh začátečníkům rupicolářům!

Millerky, které jsou považovány za nejkrásnější rupicolu vůbec - mám ji v osobní preferenci hned vedle lucasiany - jsou taky nenáročné. Mám jich několik, a všem se daří a dobře přirůstají. Obecně rupicoly s širšími listeny jdou lépe, než ty sukulentní úzké typy.

 laelia pabstii je taky bezproblémová kytka. Listy dostaly z neznámých důvodů trošku úpal - ve skleníku už při delším letnění, takže to nebylo z šoku. Jinak přirůstá dobře.

laelia crispata taky roste bez problémů:

nakonec l. caulescens, kterou mám delší dobu a prošla i některými pěstitelskými chybami, dobře přirůstá, má několik nových pahlíz:

.