Pokračování předchozího článku.
Odřezal jsem černé pahlízy
a zbytek kytkek vsadil do rašeliníku a postříkal kuprikolem:
Je otázka, jestli takto oslabené rostliny vůbec porostou dál. Je taky otázka, jestli ta černá věc (plíseň, houba???) je ve stonku (asi logicky ano) a jestli se rozšíří i dál.
Jestli není lepší celé rostliny vyhodit.
Zajímavé je, že černé pahlízy jsou vevnitř krásně zdravé.
Zkusil jsem taky škrábat černotu a jakoby to šlo - jenže po odškrábání zbude ošklivá bílá vrstva:
https://www.youtube.com/watch?v=xv4blE1tVG0&feature=youtu.be
.
Zobrazují se příspěvky se štítkemškůdci. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemškůdci. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 8. srpna 2014
čtvrtek 7. srpna 2014
Obě kytky encyclie vitellina černají
Vlastním dvě rostliny tohoto druhu a obě začaly černat. Proces trvá velmi dlouho (cca 3roky), téměř celou dobu, co je mám. Ta starší začala černat dřív. Kytky jinak přirůstají, dokonce kvetou, letos jsou vidět v pahlízách zárodky květenství u obou kytek. Nicméně vypadají hnusně a netuším co s tím.
Je to pěkně nepříjemné.
Říkám si, kdyby to byla houba, rostliny by byly dávno zničeny.. Jenže, co jiného, než houba by to mohlo být??
Dřív jsem si myslel, že to časem odroste, jenže se tak neděje, spíš to postupuje.
.
Je to pěkně nepříjemné.
Říkám si, kdyby to byla houba, rostliny by byly dávno zničeny.. Jenže, co jiného, než houba by to mohlo být??
Dřív jsem si myslel, že to časem odroste, jenže se tak neděje, spíš to postupuje.
.
středa 30. července 2014
Laelia lucasiana má žlutý list!!!!
Z naprosto neznámého důvodu zežloutl této jinak výtečně rostoucí rupicole listen (letošní). A další mají tečky, které pravděpodobně povedou také ke žloutnutí dalších listenů. Naprosto nechápu, co by to mohlo být. Škůdce? Jiné poškození?
Doufám, že mi neodejde celá rostlina.
Nejen problémy s ptáky vyhazujícími kůru, ale teď i neznámé poškození rostliny...
(a to nepočítám urychlené uhnití barboselly v nedávné době).
.
Doufám, že mi neodejde celá rostlina.
Nejen problémy s ptáky vyhazujícími kůru, ale teď i neznámé poškození rostliny...
(a to nepočítám urychlené uhnití barboselly v nedávné době).
.
čtvrtek 5. září 2013
Šnek zaútočil na angraecum didieri
Angraecum didieri Baill. 1902 SECTION Perrierangraecum Schlechter
patří k několika málo orchidejím, které pěstuji tak nějak mimo hlavní zájem. Nemám rád monopodiální orchideje a nemám rád orchideje mimoamerické.
Nicméně má příjemnou vlastnost: poměr velikosti rostliny a květu.
A taky mě zajímalo, jak se mu bude u mě dařit - zvláště poté, co mi před rokem jedno zmrzlo. Loni na podzim jsem tedy od Luda zakoupil jiné.
Nejprve jsem je měl ve vitríně, na jaře potom dal do skleníku (až po zmrzlých) a potom dal ven. Namontované je mám na korkové kůře. Angraecum se na jaře krásně do kůry vrostlo, takže jsem mohl oddělat silony.
Rostlina začala sílit - ne že by narostla - roste velmi pomalu - ale listy zpevněly.
Takto jsem je koupil (od Luda typicky v květináči):
Kořeny jsou u těchto rostliny zvláštní jakoby krabaté a nikdy jsem je neviděl pořádně růst, vždy už byly narostlé a doma mi nestihlo minule (před zmrznutím) vytvořit nové.
Slyšel jsem, že je to kytka teplá, ale na orchidspecies.com je uvedena i docela nízká teplota (předpokládám klidového období).
Každopádně mi tedy rostlina šla velmi dobře venku a teď na podzim začala tvořit nádherné nové kořeny. Překvapily mě svou šířkou - podobají se kořenům phalenopsisů.
Rostlinu jsem dal s několika dalšími před několika dny do skleníku kvůli nočním poklesům teplot. Zavěsil jsem ji na síť zavěšenou v prostoru:
Jaké bylo dnes mé překvapení, když jsem zjistil, že nejkrásnější špičky tučných nových kořenů jsou ožrané. Evidentně šnek. Slimáci nahoru nejdou, ale šneci v ulitách ano.
Musí sešplhat komplikovaně po drátu na síť a pak se vydat rzivou sítí ke kořisti.
Na fotce je vidět pod šipkou sežraná špička nového kořene:
Nové kořeny rostou z různých míst rostliny, takže o ně není nouze. Přesto ten nejlepší a nejtučnější šnek sežral.
Člověk je proti tomu bezmocný. Může jen nadávat na odporného zlého nevděčného krutého tvora a to je tak všechno. Zavěsit síť do prostoru nějak levitací chudák pěstitel neumí a tak nezbývá než čekat, až šneci sežerou zbytek kořenů a rostlina doživoří do bědného konce.
Škoda, kytka se krásně chytla a mohla krásně růst, letnění jí evidentně udělalo dobře.
Příklad vyrážení kořenů z těla rostliny (podobně jako u faleňáků):
Další fotky rostliny:
patří k několika málo orchidejím, které pěstuji tak nějak mimo hlavní zájem. Nemám rád monopodiální orchideje a nemám rád orchideje mimoamerické.
Nicméně má příjemnou vlastnost: poměr velikosti rostliny a květu.
A taky mě zajímalo, jak se mu bude u mě dařit - zvláště poté, co mi před rokem jedno zmrzlo. Loni na podzim jsem tedy od Luda zakoupil jiné.
Nejprve jsem je měl ve vitríně, na jaře potom dal do skleníku (až po zmrzlých) a potom dal ven. Namontované je mám na korkové kůře. Angraecum se na jaře krásně do kůry vrostlo, takže jsem mohl oddělat silony.
Rostlina začala sílit - ne že by narostla - roste velmi pomalu - ale listy zpevněly.
Takto jsem je koupil (od Luda typicky v květináči):
Kořeny jsou u těchto rostliny zvláštní jakoby krabaté a nikdy jsem je neviděl pořádně růst, vždy už byly narostlé a doma mi nestihlo minule (před zmrznutím) vytvořit nové.
Slyšel jsem, že je to kytka teplá, ale na orchidspecies.com je uvedena i docela nízká teplota (předpokládám klidového období).
Každopádně mi tedy rostlina šla velmi dobře venku a teď na podzim začala tvořit nádherné nové kořeny. Překvapily mě svou šířkou - podobají se kořenům phalenopsisů.
Rostlinu jsem dal s několika dalšími před několika dny do skleníku kvůli nočním poklesům teplot. Zavěsil jsem ji na síť zavěšenou v prostoru:
Jaké bylo dnes mé překvapení, když jsem zjistil, že nejkrásnější špičky tučných nových kořenů jsou ožrané. Evidentně šnek. Slimáci nahoru nejdou, ale šneci v ulitách ano.
Musí sešplhat komplikovaně po drátu na síť a pak se vydat rzivou sítí ke kořisti.
Na fotce je vidět pod šipkou sežraná špička nového kořene:
Nové kořeny rostou z různých míst rostliny, takže o ně není nouze. Přesto ten nejlepší a nejtučnější šnek sežral.
Člověk je proti tomu bezmocný. Může jen nadávat na odporného zlého nevděčného krutého tvora a to je tak všechno. Zavěsit síť do prostoru nějak levitací chudák pěstitel neumí a tak nezbývá než čekat, až šneci sežerou zbytek kořenů a rostlina doživoří do bědného konce.
Škoda, kytka se krásně chytla a mohla krásně růst, letnění jí evidentně udělalo dobře.
Příklad vyrážení kořenů z těla rostliny (podobně jako u faleňáků):
Další fotky rostliny:
pátek 25. ledna 2013
encyclia vitellina [Lindl] Higgins 1997
Tato krásná encyclia opět nepokvete. Několik měsíců se vyvíjel květní stvol a předevčírem sám od sebe zvadnul. Rostlinu zimuji při 12 °C na sucho. Resp. lehce jsem občas (1x za 14dní) orosil spodek rostliny.
Loni mi stejný květní stvol zmrzl. Zdá se tedy, že mi není dáno vidět tuto rostlinu kvést :(
Pomyšlení, že další pokus se bude odehrávat nejdříve opět za rok je poněkud depresivní...
UPDATE:
kamarád orchidejář mi sdělil, že se s největší pravděpodobností jedná o napadeníš škůdcem (asi slimák). Kdyby to bylo kvůli chladu, byly by vidět stopy chladu i na jiných částech rostliny.
Je to tedy dobrá zpráva - způsob zimování je optimální.
.
Loni mi stejný květní stvol zmrzl. Zdá se tedy, že mi není dáno vidět tuto rostlinu kvést :(
Pomyšlení, že další pokus se bude odehrávat nejdříve opět za rok je poněkud depresivní...
UPDATE:
kamarád orchidejář mi sdělil, že se s největší pravděpodobností jedná o napadeníš škůdcem (asi slimák). Kdyby to bylo kvůli chladu, byly by vidět stopy chladu i na jiných částech rostliny.
Je to tedy dobrá zpráva - způsob zimování je optimální.
.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



















.jpg)


.jpg)