Laelia lucasiana Rolfe 1893 - See Laelia longipes Rchb.f 1863SUBGENUS Parviflorae SECTION Liliputinae Withner 1990

Tahle kytka na předešlé pahlíze kvetla normálně fialově, teď je z ní albín. Asi je vystresovaná z neustálé tmy. Netuším.
Každopádně kvete asi měsíc po posledním kvetení, je to dáno tím, že dozrála poslední letošní pahlíza. Lucasiany jsou úžasné. Kvetou bezproblémově a přitom jsou krásné i habitem. Ani moc velké, ani malé, pěkně sukulentní. Tato rostlina má navíc výhodu krátké květní šťopky. Mám jinou lucasianu, která mi udělala nepříjemně dlouhou šťopku a nevypadalo to dobře, květ byl svěšen někde pod kytkou. Tyčku jak u faleňáku bych rupicole nikdy nedal.

.

začala nakvétat druhá lucasiana

Tato lucasiana zatím nevoní, kdoví, jestli vonět vůbec bude. Ta první má krásnou medovou sladkou vůni.
Tato rostlina má sukulentnější habitus. Bonsai miska je trošku větší, než byly misky, s nimiž jsem začínal dělat pokusy. Zdá se, že rupicolám vyhovují ty větší, přece jen kytky mají rády víc místa pro kořeny a trvalejší mokro, než umožňoval typ, který jsem používal z počátku.
Jediný problém ta miska přece jen má - že se mi nelíbí glazura. Jinak tvar je velice příhodný.

.

Dobře rostoucí rupicoly

Abych trošku zmírnil příval článků o tom, jak mi umírají rupicoly, uvedu zde na vyrovnání skóre některé rostliny, které rostou bez problémů a ze kterých mám radost:

jedna z nejstarší rupicol mé sbírky:
laelia liliputana - i když mi v létě unhila pahlíza, má nové krásné silné kořeny (které drží svou bělost už od října) a pouští krásné zdravé pahlízy. Tady je vidět, že špatný stav počasí, který např. vede k uhnití pahlízy - tedy vlastně pěstitelská chyba - nevadí u zdravé silné rostliny. Rostlina prostě pokračuje v růstu. Muselo by nastat několik bezprostředně po sobě jdoucích chyb, aby rostlina zašla...

radost mi dělá l. flavasulina, kterou jsem získal poměrně oslabenou, dost dlouho stagnovala a teď se pěkně rozjíždí. Je to běh na delší trať, ale vypadá dobře.

všechny laelie lucasiany, které mám (mám jich několik, protože se mi jejich květy líbí asi nejvíc z rupicol) rostou výborně. Zdá se tedy, že lucasiana jako jedna z nejhezčích je také jednou z njeméně náročných rupicol! Doslova roste jako zelí. Vřele doporučjuji tento druh začátečníkům rupicolářům!

Millerky, které jsou považovány za nejkrásnější rupicolu vůbec - mám ji v osobní preferenci hned vedle lucasiany - jsou taky nenáročné. Mám jich několik, a všem se daří a dobře přirůstají. Obecně rupicoly s širšími listeny jdou lépe, než ty sukulentní úzké typy.

 laelia pabstii je taky bezproblémová kytka. Listy dostaly z neznámých důvodů trošku úpal - ve skleníku už při delším letnění, takže to nebylo z šoku. Jinak přirůstá dobře.

laelia crispata taky roste bez problémů:

nakonec l. caulescens, kterou mám delší dobu a prošla i některými pěstitelskými chybami, dobře přirůstá, má několik nových pahlíz:

.

Porovnávačka II.

Odkvetla euchile, zakvetlo zygopetalum, zavetlo nějaké to astrophytum, turbinicarpus, svítí slunko, tak jsem zase pořídil pár fotek orchidejí a kaktů dohromady. Velikosti a barvy jsou zajímavé.

.

porovnávačka květů...

euchile už odkvétá, thelocactus nekvete, c. harrisoniana taky ne.

velikosti květů jsou přesto zajímavé.

.

Lucasiana kvete znova a taky znova kvete neoporteria islayensis a ještě kvete th. bicolor

Druhá pahlíza na l. lucasianě vykvetla. Kvete náhodou i neoporteria islayensis a thelocactus bicolor, tak jsem vyfotil všechny rostliny. Lucasiana a neoporteria kvetou podruhé, tedy o něco menšími květy, než poprvé.
L. lucasiana se ještě během několika dní dobarví.

.

oncidium crispum - šťopka III.

Rozvíjení poupat se neděje nijak rychle. Stále ještě první z nich není zcela otevřeno, dopoledne však již i takto neotevřený květ začal vydávat sladkou vůni.

Překvapila l. lucasiana, z druhé nové pahlízy se vyloupla další šťopka:

.

laelia lucasiana

Tak včera kroupy nepadaly, asi všechny spadly v Českých Budějovicích. Dokonce ani vítr neshodil jedinou kytku. I poupata se udržela. Mezi tím začala nakvétat laelia lucasiana, světlejší květ, než u rostliny, která mi kvetla před časem. Květ není moje zásluha, ale zásluha pana Kacerovského, který kytku přivezl z jara (dokonce jsem ji ani neměl objednanou, ale když jsem u něj uviděl tak pěknou rostlinu - kterou si nějaký blázen objednal, ale nevyzvedl - bez váhání jsem si ji vzal). A nyní se mi odvděčila :)

.