"sophronitis brevipedunculata" opět kvete

tudle kytku jsem koupil jako sophr. brevipedunculata, ale habitus je divný a květ vlastně taky, možná je to nějaký primární kříženec, těžko říct... nicméně kvete každý rok, což je příjemné...

.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Tadle kytka je totální nezmar. Kvete spolehlivě narozdíl od ostatních sophronitisů. Škoda, že se mi dosud nepodařilo sehnat v téhle velikosti s. brevipedunculata. Měl jsem dost malé kytky a ty se nechytly.

Mám ji teď zavěšenou na západní straně, světlo veškeré celkem žádné. Ale byla dlouho venku a pak ve skleníku.
.

Sophronitis sp

Tahle kytička je velmi vděčná, těšila mě květem i loni.
Je to asi nějaký kříženec, koupil jsem to z pokojovek jako s. brevipedunculata, ale podle habitu to brevipedunculata není ani náhodou..
Nicméně kvete moc pěkně - člověk by si i mohl myslet, že je to botanika a navíc je kytička maličká a navíc je květ krásně velký oproti listům. Letos má nějak krátkou šťopku.

.

Sophronitis coccinea

Je pěkné, když postupně od podzima kvetou nějaké ty sophronitisy. Tento jsem získal v květnu loňského roku od Luda a celou sezónu letnil venku pod řídkou višní, takže ve velmi drsných podmínkách. Letnění se osvědčilo.

tadydle se klube další květ. Tato rostlina má poměrně mohutné a tlusté listy - největší, jaké jsem viděl. Domníval jsem se, že i květ bude o něco větší, bohužel se ukázalo, že nikoli.

.

Květy sophronitis cernua se úplně otevřely - nečekal jsem to

Přiznám se, že jsem nečekal, že se květy tak otevřou. Buď jsem to zapomněl, nebo se takhle u mé kytky ještě nikdy neotevřely. Mám z toho velkou radost.
Zkusil jsem je nafotit na opravdovém sluníčku - nikoli bleskem. Sice jsem musel dát velké iso atp. ale je to pořád lepší přirozené než nepřirozené...

.

sophronitis cernua zase kvete

Přesně po roce zase vykvetla tato nádherná kytička. Kvete mi už několikátý rok, proto si troufám tvrdit, že kvete, protože se jí líbí jak ji pěstuji.
Tuto rostlinu letním, co to jde, je na skoro přímém slunci pod řídkou višní - letos byla extrémně řídká, páč ji po červnových lijácích opadaly téměř všechny listy. Rostlina tedy jak na dlouho vysychá, tak na dlouho mokne. Přesadil jsem ji i s kůrou do keramické misky, která rychle vysychá. Všechny sophronitisy tak v současnosti pěstuji, úplně jsem opustil plast..

Sophronitis sp

Na jaře jsem koupil od orchids - more sophronitis brevipedunculata, ale přišla dost divná kytka. Habitus neznámý.
Vypadá to spíš jako hybrid.

foto při získání:

Teď to vykvetlo a květ vypadá jako sophronitis, zaslal jsem dotaz odborníkům, tak jsem zvědav.

Takto vypadá opravdová brevipedunculata.

.

Sophronitis mantiqueirae (Fowlie) Fowlie 1972 opět kvete

Sophronitis mantiqueirae opět vykvetl. Přendal jsem rostlinu do normálního květináčku, udělala několik nových pahlíz a z jedné vykvetla. Bohužel květ vykvetl na spodní pahlíze směrem dolů, takže to nevypadá moc dobře.
Zvláštní je, že všechny dospělé sophronitisy mi kvetou - nejsou to zatím žádné košaté pugéty, ale kvetou.
Mnoho "snadnějších" orchidejí zatím nekvetlo.

.

Porovnávačka s venustum

Stále ještě kvetoucí sophronitis

A tady je rozkvétající baptistonia echinata

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

Květ sophronitisu se konečně rozvil!

Jaké však zklamání! Je úplně mrňavý, stejně mrňavý, jako odkvétající s. cernua!

Na vině je jistě nulové slunce, které prostě přestalo svítit. Neviděl jsem ho už od soboty a celkově máme samozřejmě za sebou tmavý prosinec. Takže jediné ponaučení: bez umělého přisvěcování je pěstění orchidejí trápení zvířat.

Nicméně nechápu, že kytka vůbec vykvetla.

vlevo coccinea, vpravo odkvétající cernua:

ještěže makrofotografie zamaskuje mrňavost květu :)

a tady je na slunci - bez užití blesku:

.

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

Potvrdilo se moje napjaté očekávání. List dnes pukl (nekoná se žádná speciální schránka, či pochva) a ukázalo se květní poupě. Líbí se mi tento způsob víc, než u katlejí. Ke komplikovaným obalům květů nemám důvěru. Občas to tak divně zaschne a pak nic. Nebo to může zahnít.
Sophronitis jde rovnou na věc. Pukne list - a hle! květ!

Rostlinu mám od května, takže si troufám tvrdit, že kdybych ji měl ve špatných podmínkách, nevykvetla by. Pahlízy s květy se vyvíjely od začátku už u mne.
Rostlinu jsem vydatně letnil na višni, měla celý den téměř plné slunce. Byla umístěna v plastovém květináčku, aby nevysychala, nicméně si občasné proschnutí taky vychutnala.
V půlce září šla domů.

Tady je fotka ze 17. září, kdy se teprve nové pahlízy (které nyní půjdou na květ) začínají objevovat:

Jelikož nepřisvěcuji (rostlinu mám od půlky září na západním parapetu v pokoji - kde je 19-20°C), zdá se, že se květy objeví i přes zjevně nepřátelské pěstební podmínky.
Uvidíme, co za květ z toho vyleze. Třeba bude nedomrlý a barevně nevýrazný.
.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Už to začalo!

.

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

Coccinea extrémně pomalu vytváří od léta pahlízky. Visela celé léto venku mezi laeliemi na poměrně silném slunci pod višní. Ale nevyvázaná, celou dobu v tomto květináčku, aby se udržovala větší vlhkost kolem kořenů. Snad je to pro ni potřebné. I když jsem viděl na netu fotky těchto rostlin úplně bez ničeho na holé kůře, na plném slunci.
Teď ji mám normálně na parapetu, nesvítím. Parapet je to západní. Teplota pokojová baráčnická - přes den - 19-20°C, v noci 18-19°C. Takže celkem špatné podmínky pro pěstování těchto rostlin. Uvidíme, co se vyklube. Ve dvou nových pahlízách se zdá, že jsou schovaná poupata. Pahlízy jsou tlustší a jakoby nafouklé. A proti světlu jsou v nich stíny :)
Uvidíme.

.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Poupata pokročila a začínají červenat. Těším se přenesmírně. Zajímavé na letošním kvetení, že oproti loňskému je dost časově posunuto. Znamená to buď - že kytka si zvyká na nové podmínky a za druhé, že to jsou podmínky ne zcela vyhovující. Nebo má ještě nastřádanou energii z předešlého života a toto bude třeba poslední kvetení. Na druhou stranu má květů víc, než loni, takže bych úplně skeptický nebyl.
Mám každopádně velikou radost!

.

Jak jsem se vzpamatoval po jarním úhynu třetiny všech mých orchidejí?

O velikonocích mi zmrzlo víc než 30 orchidejí, některé skomírají ještě do dnes - zejm. některé hybridy katlejí.
Ještě jeden odkaz na mrtvoly..
Asi největší ztrátou byla nově dovezená výstavní krásná rostlina od pana Kláta - b. David Sander. Ostatní orchideje - které jsem tehdy od pana Kláta přivezl, přežily, byly to botanické druhy... Laelia anceps dokonce nyní pokvete.
Ostatní rostliny v té době zmrzlé byly většinou malé semenáče, navíc některé z nich nebyly v dobrém stavu, protože jsem je již získal jako poměrně malé rostliny, někdy bez kořenů - jako např. importní l. briegeri.
Kromě b. david sander se nejednalo o dospělé výstavní rostliny.
Možná i z těchto důvodů nemám na duši trvalé následky a nemusím brát antidepresiva.

Po prvotním šoku kdy mi někteří lidé radili, abych s orchidejemi úplně přestal, protože mě trestá Bůh za mou pěstitelskou vášeň - jsem se rozhodl o postup právě opačný.
Vzpomněl jsem si na známý verš z listu Jakuba: 1, 2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.

A tak jsem učinil přesný opak, než mi radili mí dobří přátelé. Prodal jsem některé věci z mé domácnosti, jako např. vzácnou zvukovou usb kartu atp. a nakoupil všechny orchideje o které jsem přišel znovu. 
A co víc, podařilo se mi sehnat ve velké většině krásné dospělé dobře zakořeněné rostliny - zejm. od pana Kacerovského. Občas se podařilo sehnat i pěknou rosltinu od pana Lukscheitera. Jiné na výstavách od Luda - zejm. importní nádhernou l. milleri z nedávné doby. Jiné jsem získal výměnou.
A tak, když dnes obcházím parapety - mám především RADOST.
Když prohlížím fotky rostlin, které mi zmrzly - necítím již nezměrný žal, který mne na jaře pronásledoval. A tak se dá říct, že jsem se po půl roce takto otřepal.

Zatím nevím, jak vyřeším nedostatek slunce při pěstění doma. Budu se samozřejmě již bát na jaře dát orchideje ven - protože hluboké mrazy může člověk čekat až do června (jak jsem se letos díky orchidejím přesvědčil - a dobře zapamatoval - mrazy se opakovaly po velikonocích - v dubnu - a opět koncem května a začátkem června při obvyklých tzv. zmrzlých). Jenže pobyt orchidejí ve skleníku až od června je příliš krátký na to, aby orchideje přijaly blahodárné slunce v takové míře, jakoby tomu bylo už od počátku května - či půlky dubna (kakty dávám do skleníku od konce března a poklesy teplot všechny přežily). 
Umělé svícení v mých podmínkách a dalších rodinných souvislostech nepřichází v úvahu. Ani nepřichází v úvahu vytápění skleníku.
Budu tedy sledovat, co takhle dlouhodobý pobyt orchidejí v bytě s nimi vykoná.
Další možností by bylo sluncemilné orchideje - všechny rupicoly + katleje - každý den od dubna nosit na odpoledne do skleníku, což je samozřejmě dosti časově náročné.

Znamením naděje příštích pěstitelských let budiž rozvíjející se květenství sophronitis cernua:

.

Sophronitis cernua (Lindl.) Lindl. 1838

Dnes ráno jsem objevil zárodky květů v právě otevřeném listu. Měl tlustší pahlízu, tak jsem to tak trochu čekal.
Loni kvetla v září, tak to je zajímavý posun.

Rostlina byla letněná drsným způsobem (pověšená na klacku na dosti slunném místě - čili byla velmi sušena), od října je na parapetu. Jednou za den až dva dny lehce porosím. Dal jsem ji před měsícem do keramiky s hrubou drenáží.

Tak jsem zvědav, zda se květy v suchém vzduchu otevřou, či jak dlouho budou rozkvetlé.

Sophronitis coccinea (Lindl.) Rchb. f. 1862

K tomuto sophronitisu jsem přišel letos na jaře. Pěstuji jej od května venku, zdá se, že mu to vyhovuje. Plné slunce, častá zálivka. Má spoustu nových výhonů, zatím jej nechávám stále venku, i když jsou ranní teploty blízké nule.
Teplomilné katleje (aclandiae etc.) jsem již dal minulý týden do nevytápěného skleníku, ze kterého půjdou na začátku října do bytu.

.

Sophronitis mantiqueirae odkvétá - po měsíci!

Z délky kvetení této rostliny jsem nadšen! Vydržela kvést více jak měsíc. Květ byl po celou dobu nádherně vyrovnaný jako podle pravítka.
Toto je dnešní stav:

Rostlina je celou dobu na vitríně nad topením v suchém a poměrně teplém prostředí bytu. Přesto udržela květ tak dlouho. Je to důkaz perfektní pěstielské práce nebo odolnosti rostliny?
Osobně bych se přikláněl k tvrzení za bé. Proto lidé - neváhejte a pěstuje sophronitisy!!!!


.