za dalších 14dní laelia fournieri pokračuje v umírání

Laelia fournieri vypadá "výtečně", propadá jakoby entropii. Jsem zvědav, k čemu jí budou ty nové kořínky a nové pahlízky, které se oběvily u paty poslední černé pahlízy.

.

laelia fournieri pokračuje v umírání

Podivně se chová odcházející l. fournieri, o níž jsem referoval zde.
Poprvé jsem zaznamenal, že při umírání udělá poslední pahlíza kořeny. Ty však nestačí kytku obnovit. Ještě se snaží o založení další pahlízy, ovšem vršek odchází tak rychle, že k tomu nedojde.
Ostatní pahlízy už opadaly a i poslední vypadá velmi špatně.

Samozřejmě ještě vyčkám s vyhozením rostliny, do odpaďáku poputuje až bude celá černá...

Nové laelie

Kytky jsou vynikající, tak uvidíme, jestli se l. fournieri chytne... V substrátu byly jen velmi volně - nedávno zachycené dřívkem, po vyndání dřívka vypadly z plastových květináčů. Dal jsem je (aniž bych porušil bal) do misek od pana Pišla. Každá z kytek má spoustu nových kořenů, takže by to tentokrát snad mělo klapnout.
Uvidíme, toto jsem si říkal vždy - v případě l. fournieri.
L. fournieri kvete, takže mám i jistotu, že se jedná právě o tuto rostlinu.

fournieri:

crispilabia:

Překvapila mě autumnalis - je poměrně veliká, ta moje zmrzlá byla o něco menší. Asi byla tato pěstovaná ve vlhčích podmínkách.

Takhle vypadala ta moje původní autumnalis - o dost menší listeny:

V každém případě se jedná o velmi pěkné dospělé rostliny...
.

Těším se na nové rupicoly!

Včera mi psal Aleš Dvořák, že má pro mne nové rupicoly:
L.crispilabia
L.fournierii  (kvetoucí)
L.autumnalis

Takže se velmi těším, zítra bych je měl dovézt z Prahy. L. fournieri budu zkoušetf asi po sté a nyní věřím (jako vždy), že tentokrát to klapne a konečně budu mít rostlinu, která bude růst a snad i kvést.
Všechny by to měly být dospělé zapěstované orchideje.
L. autumnalis mi při velkém mrznutí loni na jaře zmrzla (podobně jako l. furfuracea), takže to bude druhý pokus o pěstování této rostliny. Nicméně ta zmrzlá měla jen tři pahlízky, byl to oddělek, takže se moc těším na statnější rostlinu.
L. crispilabii jsem před časem sehnal od luda, ale se shnilými kořeny (pravděpodobná příčina smrti), takže za nedlouhý čas odešla celá.

crispilabia, která odešla:

tenkrát z ní byly dvě rostliny - po vysypání z květináče, nicméně hnilobou byly zasaženy obě, takže ač měly výhony, zahynuly.

Uvidíme, zda se zadaří a zda bude mít tento přírůstek nějakou budoucnost! Anebo je to jen sysifovské snažení postrádající jakýkoli smysl a jakoukoli užitečnost...
Obávám se, že spíš to druhé.


.

Letošní laelia fournieri - jak jsem předpokládal - odchází...

Nedávno jsem koupil další laelia fournieri.
Bohužel při vybalení kytky jsem zjistil, že nemá kořeny.
Navíc tato rostlina byla neustále stěhována, pravděpodobně byla zakoupena na Orchidea Bohemica od Ecuagenery a potom převážena a nakonec skončila na výstavě na Slupi, kde jsem ji koupil.
Takto vypadala tedy při koupi:

žádné kořeny - tedy žádný způsob, jak by přijala živinu.

Dnes je tedy již značně scvrklá a oddává se pomalému, leč jistému umírání:

Opět se ukázalo, že pokud není člověk drsnější a nenadzvihne kytku přímo na výstavě, aby zjistil stav kořenů, zvláště u rupicol téměř nemá šanci koupit životaschopnou kytku.

Samozřejmě by pomohlo, kdby prodejci tyto rostliny prodávali v průhledných květináčích, to asi není ale v zájmu nikoho. Ještě jsem snad nikdy neviděl prodávat rupicolu v průhledném květináči, kde by bylo vidět, jestli je kytináč prorostlý živými kořeny.

Nakonec je to stejně asi jedno, viz. případ v minulém příspěvku - některé poškození rostlin způsobené nevhodným zacházením stejně nejde pohledem poznat.
Nezbývá tedy, než počítat s tím, že hodně kytek prostě odejde a člověk za to ve většině případů nemůže.
.

laelia fournieri - trvalý pěstitelský neúspěch!

Abych přidal ještě něco do mlýna neúspěchů, pak je nutné se zmínit o laelia fournieri. Naprosto netuším, proč mi tahle kytka nejde.
Takto například vypada rostlina od pana Kacerovského dovezená z OM loni v září:

VSTUP JEN PRO OTRLÉ!!

Výstava na Slupi: mimořádné úlovky!!

Zajít na výstavu na Slupi se rozhodně i letos vyplatilo.
Sehnal jsem podivuhodné špeky - z nichž největší špek jest jistě prapodivné oncidium zappii, o němž s obdivem hovořil i sám pan Karel Willinger.

Další pro mne důležitou rostlinou, kterou jsem dnes na dobrodužné výpravě "ulovil" byla jistě laelia mirandae, na niž jsem dosud nikde nenarazil!

Pak to byly dvě krásné sukulentní encyclie:

cyperifolia a selligera.

Bohužel, jak to tak u laelia fournieri bývá - i dnes jsem neměl štěstí a po příchodu domů zjistil, že nemá kořeny. Dávám proto této rostlině nulovou šanci.
Snad nikdy nekoupím kvalitní fournieri:

Zajímavým špekem nakonec bylo i oncidium concolor.

Pan Willinger přivezl krásné rostliny, z rupicol tam jsou milerky a sanguiloby apod. Pak tam má nádherný sophr. brevipedunculata a třeba cat. schilerianu, jakousi kvalitní oceněnou formu. Jenže ty už mám doma asi tři, takže jsem ji tam nechal.
Rozhodně mě však mrzí, že jsem již nemohl koupit oncidium splendidum, protože to byla krásná velká rostlina o třech pahlízách.

.

Laelia fournieri (Cogn.) F.E.L. Miranda 1993 po několikáté

Tak jsem dnes přivezl od pana Kacerovského Laelia fournieri (Cogn.) F.E.L. Miranda 1993
Už je to několikátá fournieri. Zatím se z nich vždy po kvetení vyklubala úplně jiná rostlina, takže moc šancí tomu nedávám. Přesto jsem nadšený. Jedná se totiž zcela jistě o RUPICOLU a to rupicolu krásnou a s mnoha pahlízami.
Kupovat od pana Kacerovského je čistá radost. Jinde dostanete dvě tři pahlízky a jste rádi. Toto je nádherná veliká dospělá rostlina!

.

NIKDY NEROSIT RUPICOLY!!!!

Na webu pana Šmajera jsem se dočetl, že okolo rupicol se může v létě večer porosit substrát. Činil jsem tak, ale asi moc, ledaskdy zatekla voda pod kmínky kytek, měl jsem radost, jak se o ně starám. L. fournieri jsem zasadil do krásného nového substrátu a vše se zdálo na světě býti krásné a pokojné. Hle, asi dva dny po tom, co jsem tak učinil nový výhon zčernal. Rychle po něm následovaly všechny nové výhony u všech rupicol. Rosení zapříčinilo během dvou dnů katastrofu. A to substrát během několika hodin dokonale vyschl.

(Na druhou stranu jsem oživil l. milleri přivázáním na kůru, tam občasný deštík nevadí. Kůra holt není substrát. A tak se mi několikrát osvědčilo, že kůra dokáže oživit již opticky zcela jakoby zničené kytky.)


A tak z toho plyne ponaučení. RUPICOLY NIKDY NEROSIT!!!
Opravdu v létě zalévat max. jednou týdně prolitím a nechat být. V zimě jednou za měsíc - jak radí zkušený rupicolář Aleš Dvořák. Nu, vytrestání je nejlepší způsob odnaučení přílišné péče...
Tatko vypadá chudák l. fournieri - zničený výhon - možná aspoň zbytek kořenů z výhonu rostlině poslouží: