lalelia angereri opět kvete

 Letos mám velkou radost z laelia angereri, která kvete víc, než jindy, rostlina zdárně roste, stěhování jí neublížilo.

foto

Většinou to teď vypadá tak, že asi tak dvě třetiny kytek mám umístěné na faře na vesnici (protože se nevejdou do bytu) a když začnou nakvétat, tak je převezu domů, abych se mohl radovat z květů. 

Je to blázinec nevhodný pro kytky, nicméně nač by mi byly kytky kvetoucí někde, kde je nemohu pozorovat. Je ovšem jasné, že dlouhodobě je situace těžko udržitelná, budu muset opět (stejně jako před stěhováním) sbírku umenšit.

Tuto kytičku ovšem rozhodně ve sbírce ponechám...

Laelia angereri Pabst 1975 vyhání nové kořeny

Tato laelie v létě pomalu začala růst, vyhnala nové pahlízy a opatrně začala nasazovat kořeny.

Bohužel starší pahlízy shodily mezitím listy, nicméně růst zdárně pokračuje. Nové pahlízky jsou už větší a zdá se, že celkově rostlina nabrala dostatek sil. Dokladem je snad poslední listen, který zbyl, a začíná se nafukovat.
Bylo to tak za pět minut dvanáct...

.

Laelia angereri Pabst 1975 SUBGENUS Parviflorae SECTION Parviflorae Lindley

V květnu jsem taky od Luda přivezl v dost bědném stavu tuto rupicolu. Patř
í k těm nejhezčím (pro mne barva květů) a hůře sehnatelným - je to vlastně poprvé, kdy jsem ji u někoho viděl k prodeji. A tak jsem byl ochoten ji vzít, i když vypadala na vyhození:

A stal se opět zázrak a rostlina během srpna pod korunou višně ožila. Letnění (i rychle vysychající keramika) jí opravdu prospělo, vyhnala dvě nové pahlízy a má na nich už první kořeny.

Tak mám velikou radost, že se zatím u mne této krásce daří. Dost se mi líbí i habitem - barvou pahlíz a listenů. Je hodně podobná mé asi nejoblíbenější rupicole - laelii cinnabarině.
I když je třeba říci, že tyto rostliny vlastně nejsou přísně rupicolní (ve smyslu sukulence) jako např. l. briegeri, protože nemají tak sukulentní listy. Podobně jako l. mixta nebo harpophylla a mnoho dalších.



.