Dobře rostoucí rupicoly

Abych trošku zmírnil příval článků o tom, jak mi umírají rupicoly, uvedu zde na vyrovnání skóre některé rostliny, které rostou bez problémů a ze kterých mám radost:

jedna z nejstarší rupicol mé sbírky:
laelia liliputana - i když mi v létě unhila pahlíza, má nové krásné silné kořeny (které drží svou bělost už od října) a pouští krásné zdravé pahlízy. Tady je vidět, že špatný stav počasí, který např. vede k uhnití pahlízy - tedy vlastně pěstitelská chyba - nevadí u zdravé silné rostliny. Rostlina prostě pokračuje v růstu. Muselo by nastat několik bezprostředně po sobě jdoucích chyb, aby rostlina zašla...

radost mi dělá l. flavasulina, kterou jsem získal poměrně oslabenou, dost dlouho stagnovala a teď se pěkně rozjíždí. Je to běh na delší trať, ale vypadá dobře.

všechny laelie lucasiany, které mám (mám jich několik, protože se mi jejich květy líbí asi nejvíc z rupicol) rostou výborně. Zdá se tedy, že lucasiana jako jedna z nejhezčích je také jednou z njeméně náročných rupicol! Doslova roste jako zelí. Vřele doporučjuji tento druh začátečníkům rupicolářům!

Millerky, které jsou považovány za nejkrásnější rupicolu vůbec - mám ji v osobní preferenci hned vedle lucasiany - jsou taky nenáročné. Mám jich několik, a všem se daří a dobře přirůstají. Obecně rupicoly s širšími listeny jdou lépe, než ty sukulentní úzké typy.

 laelia pabstii je taky bezproblémová kytka. Listy dostaly z neznámých důvodů trošku úpal - ve skleníku už při delším letnění, takže to nebylo z šoku. Jinak přirůstá dobře.

laelia crispata taky roste bez problémů:

nakonec l. caulescens, kterou mám delší dobu a prošla i některými pěstitelskými chybami, dobře přirůstá, má několik nových pahlíz:

.

Laelia flavasulina - F.E.I.Miranda (2003)

Tato rostlina je trošku problematická, protože je to asi spíš jakási varieta flavy. Pan Šmajer píše: Někdy uváděna jako L. flava var.sulina, nebo jižní L. flava.

Takže kdoví jak... Každopádně běžná flava se mi zdá habitem větší. Uvidíme, jestli taky vyroste. Uvidíme, jestli vykvete :)

Tato rostlina je mnohem lepší kondici, než předešlá. Doufám, že se zapěstováním nebude žádný problém. Má několik nových výhonů a neporušené kořeny. Jen málo rupicol s neporušenými kořeny jsem získal!

a takhle vypadá po zasazení. Substrát poloepifytní - dole keramzit, potom piniová kůra, potom mrtvý rašeliník, nakonec trocha kůry a navrch láva. Granodioryt jsem po sehnání krásné drcené lávy vynechal, protože se příliš drolí a potom dlouho vysychá. Láva drží ve větších kouscích a vysychá rychleji.

.