Jedna z mých prvních orchidejí - od pana Mandlíka. Trošku mi vadilo, jak se postupně rozlézá a má starší dosti velké pahlízy a taky jsem si trošku dělal zálusk na rozdělení, že bych jako měl dvě ancepsky, když už mi tak pěkně přirůstá.
takhle vypadala rostlina v říjnu l.p. 2010:
A tak jsem letos někdy v únoru odstřihl poslední pahlízy, které byly ošklivé a začaly se scvrkávat. Po nějaké době jsem si řekl, že je asi vyhodím, protože tam už nová pahlíza růst přece nemůže.
Pěknou novější část rostliny jsem dal do hezké keramické misky:
Současný stav:
Zbylé tři pahlízy vypadaly tak špatně, že jsem je vyhodil. Dal jsem je do mísy na kompostní odpad. Skončily tam spolu se zmrzlými orchidejemi po letošních velikonocích.
Někdy v červenci jsem si řekl, že bych ty scvrklé pahlízky mohl přece jen ještě naposled prohlédnout, než je definitivně vyhodím na venkovní kompost.
To co jsem uviděl mě naprosto šokovalo.
Nová pahlíza.
Tak jsem povýšil vyhozenou rosltinu novým umístěním do květináče. Pahlízy se dál scvrkávají jak vyživují nový výhon. A hle, včera jsem objevil další nový výhon.
A tak musím přehodnotit názor na zakořňování starých pahlíz. Je sice pravda, že jich řada odumře, ale některé rosltiny jsou prostě nezničitelné. I na velmi starých pahlízách mohou vyrůst nové výhony. Rostlina v té době asi nepotřebuje vůbec nic, protože nemá funkční kořeny ani listy. Taky jsem jí asi dva měsíce nechal ležet v odpadním koši.
A tak nakonec snad přece jen budu mít dvě ancepsky!
Současný stav oddělených a vyhozených pahlíz:
.
.jpg)
Příspěvky
