Přírůstky - Bonsai centrum břevnov

Objednal jsem si z Bonsai centra tyto dvě orchideje:

po vyvázání:

a druhý (pro mne cennější kousek):

a po vyvázání:

Zájem o tento typ rostlin vyplynul z mého zájmu o sukulentní orchideje a z jarního přírůstku rostlin od Aleše Dvořáka a následně od O. Lukscheitera.
Chtěl bych si vyzkoušet pěstování těchto zajímavých oncidií (ten psychopsis se tam vyskytl trochu náhodou - asi kvůli podobnému habitu). Tato oncidia jsou sympatická velikostí i způsobem života.
Základní článek o sekci crispa napsal Aleš Dvořák.


Objednané mám o. cebolleta (kvůli zajímavému využití v šamanismu) - které to vlastně tak nějak celé spískalo. I když ne - celé to spískalo o. splendidum, které jsem pořídil na podzim. Jenže přišla jen jedna pahlíza, takže nevím, jestli z toho něco bude.
První sukulentní oncidia jsem před několika lety viděl u Aleše Dvořáka (právě krásně rozrostlé a kvetoucí o. splendidum) a krom rupicolních laelií si ihned tyto rostliny zamiloval.
Nezbývá, než tedy zkoušet a pozorovat, jak tyto rostliny žijí a zkoumat, co potřebují, co mají rády atp.
.

První orchideje zcela venku!

Dnes jsem vyndal pod stromy mexické laelie a studené encyclie.
Vypadá to, že víkendové ochlazení byli letošní zmrzlí.
Tak už by mrazy neměly hrozit.
Snad.

.

Nějaké to kvetení kaktů

Orchideje mi moc nekvetou, tak aspoň sem dám jarní kvetení lobivií a culcorebutií.

lobivia huilcanota:

Sulcorebutia polymorpha:

Sulcorebutia tiraquensis bicoloris:

A především kvetou lophophory, bohužel loni napadené sviluškou, takže některé mají ošklivá těla:

zaléčil jsem je vertimecem a mospilanem. Snad dá pokoj.



.

Letnění zdárně pokračuje

První rok mého pěstění mi na jaře zatím nic nezmrzlo. Už to se dá považovat za úspěch!
Kytky si užívají hodně světla každý den - i vyšší teploty - než je v našem starém kamenném domě. Tam jsem nechal všechny studenomilné orchideje - jako např. masdevallie.
V nevytápěném skleníku už jsou dávno všechny katleje, laelie, encyclie, apod.

Skleník mám rozdělen do několika teplotních oblastí. Rupicoly dávám na osluněné místo s většími výkyvy během dne a noci.

Jedno takové místo je u dveří:

a druhé pod větracím otvorem v zadní části skleníku. Tam mám rupicoly zavěšené na mříži:

Katleje mám pod stíněnou částí:

stínění neznamená, že by tam byl stín, ale že se kytky nepopálí. Intenzita osvětlení je mnohokrát vyšší, než doma za oknem. Krytí spočívá zčásti dvěma umělými sítěmi. Kupodivu toto krytí vyhovuje jak orchidejím, tak kaktusům. Od té doby, co to používám, rostou i kaktusy mnohem lépe a radostněji.

nahoře mám nejteplejší kytky - jako oncidium stramineum, nanum, encyclia cordigera, encyclia bractescens:

Tyto kytky jsem připraven v případě poklesů teplot pod 10°C přenést do bytu.
Všechny ostatní přenesu domů až v půlce října. Noční nebo ranní poklesy jsou totiž v této době krátké a přes den i při zatažené obloze vystoupí ve skleníku teploty na 20°C a více. Ač je ve stínu např. 12°C, což je poslední dobou časté, kolem půl deváté ráno už je ve skleníku 18°C.
Po mnoha diskusích s kolegy jsem zjistil, že podchlazení kytek hrozí jen při dlouho trvajících teplotách pod nulou - a to i přes den. Pokud se jedná o chvilkové poklesy s vysokým vystoupením teplot přes den, kytkám se nic nestane.

Orchideje dám ven ze skleníku pod stromy až po zmrzlých.


.

červená katlej kvete

Některé hybridy mám opravdu rád, už jsem to zmiňoval - zejm. ty, které mi připomínají rupicoly. Na rozdíl od rupicol jsou snadno pěstovatelné, tahleta kytka mi vykvetla po celoročním pěstění na parapetu. Nejsou moc velké, to je taky jejich přednost. Dokonce jsou menší, než některé rupicoly - např. l. rupestris. Dalo by se říci, že to roste jako zelí.
Dovedu si představit, že jednou, až postupně umořím botaniku, budu mít po parapetech tyto krásné a jednoduše pěstitelné hybridy. Rychlost růstu rupicol je totiž tak pomalá, že je to téměř ubíjející. Každá malá chybička je potom fatální. U těchto rostlin se to stát nemůže... Rád bych měl ještě stejný hybrid - ale žlutě kvetoucí. Takovou rostlinu jsem v žádném kytinářství doud nenalezl...

Na fotce s bleskem je vidět pěkné žilkování:

orchideje jsou ve skleníku!

Letním!
Ohlásili déle trvající tepla, neočekávají se mrazy, takže jsem vyndal orchideje do skleníku. Ve skleníku je přes den mnohem větší teplo, než doma a mnohem víc světla než doma (skleník je stíněn) a mnohem víc vlhkosti. Taky tam v noci dochází k poklesům teplot, což orchideje uvítají.
Nedal jsem tam masdevallie (a jim podobné dosud zavřené v terariu) - protože nesnáší takové výkyvy teplot, nedal jsem tam výrazně teplomilné orchideje - čili hybridy a faleňáky.

Letos dávám kytky do skleníku o měsíc později než loni, takže snad už -12°C-tky nepřijdou. V případě hlášení teplot kolem nuly odnosím kytky domů.

.

laelia kautskyi - jedna roste a druhá skoro neroste

Naštěstí jsem si loni objednal dvě l. kautskyi. Rostliny dorazily v červenci. Na první pohled vypadaly podobně, ale když jsem je vyndal z květináče - bylo jasné, že jedna je vpořádku a druhá moc ne.

toto je ta silná kytka:

a toto je kytka téměř bez kořenů:

listy obou vypadaly celkem slušně a tak jsem si říkal, že ta horší snadno obnoví růst. Mohl jsem tak pozorovat, jak se chovají orchideje na stejném stanovišti ve stejných podmínkách, ale s různou vnitřní energií - nebo nahromaděných látek, nebo s různou mírou poškození - či jak to nazvat.

stramineum po druhé

Dal jsem kvetoucí o. stramineum na slunce do skleníku, abych mohl pořídit přirozené fotky. Oncídko vykvetlo několika květy a lehce voní.

.

kvetoucí kakty

Jarní kvetení!

.

ariákové dorazili!

Tak jsem opět letos obědnal pár ariocarpusů. Poté, co jsem zjitil, že rostliny od pana Hájka jsou opravdu luxusní, odolné a silné a krásně přirůstají - jsem dokoupil něco z novinek.

Nakupuji už takto od něj třetí jaro, ariáků tak mám celé platíčko. Za sto let to bude krásná podívaná!!!

Ariákové jsou krásně baculatí, kucí jako lusk!
Pěstuji je v pemze a poslední třetinu plní kousky granodioritu. Není to proto, že bych vymyslel specielní substrát pro tyto kakty, ale proto, že mi tento substrát zbyl, a protože jsou kakty potom lehčí, než kdybych plnil květináče pískem.
Tyto druhy kaktů zásadně nepěstuji v zemině, či něčem, co by se zemině podobalo.
Živiny dodávám v zálivce.

ariáky jsem letoš ještě nezalil, zaliji je až na konci dubna nebo začátkem května... zálivku vpodstatě snesnou jako lithopsy... Pak sice asi přirůstají pomaleji, ale člověk se nemusí bát, že umřou na shnití.

platíčko:

.

Kaktusy jsou venku!!!

Je dobře, že letos přišlo jaro takhle pozdě, neměl jsem aspoň svrbění dávat kytky ven v půlce března. Tedy ano - dal jsem do skleníku oleandry a tymián a rozmarýn a bobkový list a všechny kytky přežily - i ty strašné mínus dvanáctky, nebo kolik to bylo.
Nyní však následovaly tuto středomořskou květenu i kakty (které loni v pohodě přežily Velké zmrznutí orchidejí). Skleník se nám tedy pěkně plní...

tady je t. valdezianus:

tady je skleník v celku

živé kameny:

a pár drsnějších orchidejí (které v případě poklesu teplot odnesu večer domů):

zleva:
l. gouldiana, l. anceps s nakvetlým stvolem čekajícím od zimy, c. walkeriana, e. vitelina, d. stardust hybr.
a jedno cymbídium, které vlastním už je taky ve skleníku dole na polici.

Tak uvidíme, co nám letošní jaro uchystá!
Teplomilné orchideje hodlám vynést do skleníku až v květnu... což vlastně není za tak dlouho...
.

oncidium stramineum vykvetlo

Z výstavy v Tróji jsem si donesl velmi sukulentní oncidium stramineum. Mělo už téměř hotový květní stvol, takže nezbývalo než čekat.
Květy jsou poměrně malé, ale krásné. Rostlina se probudila k životu a začaly jí růst kořeny. Dal jsem ji do děrovaného košíčku, takže kořeny prorůstají ven - to kvůli sukulenci, byl jsem upozorněn, že stačí jedno nevhodné zalití a kytka jde do kytek.
Nevýhoda tohoto košíčku je v tom, že neopatrnou manipulací mohu snadno kořeny ulomit. Takže nevím moc co s tím. Kořeny budou asi za chvilku všude jako ježek.

.

vykvetla cattleya guttata alba x brassavola tuberculata

Některé orchideje si vykvetou a ani to před tím moc nedají znát. Nezaznamenal jsem žádnou výraznou květní pochvu, jen poloseschlé cosi, co bylo malé na to, aby z toho něco bylo. Tak jsem rostlinu nechával být, že třeba vykvete tento rok na podzim s další pahlízou. Byla totiž oddělená loni v květnu. Nu - a najednou se z toho poloseschlého vyloupla šťopka a na ní poupě. A poměrně rychle se otevřel květ. Nezbývá než mít radost...

.

Smysl (nejen)domácího pozorování orchidejí

V orchideářově (a kaktusářově a sekulentářově a žabičkářově a masožravkářově etc etc) životě často narazíme na hlubokou existenciální otázku: když orchidejář pozoruje orchideje - dělá něco?
Samozřejmě každý z nás - podle skupiny - do níž patříme, nalezne správnou odpověď.
Neorchideář samozřejmě řekne: nedělá nic. Je to typ zahálky. Je to maření času. Je to parazitování na těch, kteří dělají hodnoty. etc etc.
Orchideář samozřejmě řekne: pozorování orchidejí je podílení se na poznání. I orchideář však smí přiznat, že se nejedná o práci v typicky pojímaném smyslu. Práce, která by zmnožovala statky vezdejší, která by plodila neopakovatelná díla lidské duše a šikovnosti.
Zde musí orchideář sklopit zrak.

Orchideje se koupou v jarním slunci!

Konečně svítí trochu slunce. Kdesi jsem slyšel, že prý letos v zimě bylo nejmíň slunce za několik století. To je docela možné, míra deprese a strachu o rostliny byla mimořádně veliká. Kupříkladu o vánočních týdnech slunce nevylezlo vůbec. Divím se těm kytkám, že vůbec žijí - a že - některé dokonce v této tmě vyhnaly nové pahlízy. Asi se to projeví časem - třeba i za několik let - poškozením imunitního systému kytek. Orchidejím dochází špatné jednání poměrně za velmi dlouhou dobu - což je často depresivní... Kytky vám mohou přežívat několik let, než zjistíte, že je něco špatně a že vlastně žijí jenom z naakumulované energie z minulých - lepších časů.
A tak u orchidejí platí víc, než u jiných zálib - že se výsledky poznají za mnoho let. Počítám, že až budu pěstovat orchideje min. 15let, budu si moct říct, že jsem něco pochopil, či - že jsem měl nějaký úspěch. Zatím je pěstuji od roku 2009, takže jsem stále naprostý zelenáč!
A nic nechápu a nic nevím. Proto píšu :)
Až budu vědět, budu mlčet.
Jak známo, velcí mužové této planety nikdy nic nepublikovali...
Takže ten nejlepší pěstitel orchidejí mezi námi není jistě znám, protože nic nenapsal.

A tak nyní - když mi pere slunce do počítače zboku jsem přesto nadšen - tím slunečním svitem! A jen dušičky mrtvých orchidejí mi zabraňují vyndat celou sbírku do skleníku - aby se vykoupala ve slunci a teple!
Ve skleníku mám již týden oleandry a rozmarýn a tymián. V noci neska bylo kolem -10°C. Přesně při té teplotě mi loni odešlo na 30 krásných orchidejí. Loni bylo touto dobou však plných 20°C. Kdyby to bylo dnes, snad ani ty mrtvé dušičky by mě nepřesvědčily zůstat doma.

Hle - toto je krása okenních parapetů!

.

Nové přírůstky a výstava v tróji

Dnes jsem navštívil výstavu v Tróji. Bylo tam toho k vidění víc, než v jiných letech, takže jsem byl velmi spokojen.
Tady jsou fotky.

Samozřejmě - jako lovec orchidejí - jsem byl nejvíce spokojen s přírůstky.

Konečně jsem získal l. rupestris, o kterou jsem již několik let usiloval, ale nikdo ji neprodával:

je to nádherná, dospělá rostlina. Takže štěstí nezná mezí...

Pak jsem si koupil l. sanguilobu, protože mi loni v dubnu zmrzla - a v současné době vlastním jenom dva semenáče této překrásné laelie.
A tak jsem po roce získal zase dospělou rostlinu:

a konečně jsem z rupicol koupil l. flavu, protože jsem ji - jako nejběžnější - nějak nechával být. Kdysi jsem jednu upěstoval k smrti - ta neměla kořeny.
Tato - zdá se - vypadá velmi vitálně:

Koupil jsem ji s tím, že se z ní flava nemusí vyklubat. Aleš Dvořák tam měl dvě a každá vypadala habitem dost odlišně. Takže uvidíme. Flavy jsem viděl o hodně větší - třeba loni od pana Wilingera. Ve srovnání s nimi vypadá tahle jako milerka.

A jelikož mám rád extrémně suchomilné orchideje, neodolal jsem ještě této specialitě:

Od pana Kacerovského mám objednané o. cebolleta, takže jsem u Aleše Dvořáka nechal tuto krásnou nakvetlou rostlinu. Trochu mi to dělalo potíže :)

.