Přírůstky Ing. Ivan Ivánek

Dnes dorazily krásné přírůstky:
Pleurothallis limae Porto & Brade 1940 SUBGENUS Acianthera SECTION Sicariae SUBSECTION Pectinatae Luer 1986

rostlina je nakvetená, tak jsem zvědav na otevření květů. Kytku jsem dal do vyšší vitríny.

pak dorazil  Pleurothallis rowleei Ames 1922 SUBGENUS Pleurothallis SECTION Pleurothallis SUBSECTION Acroniae SERIES Acroniae Luer 1988

taky velice pěkná a dospělá rostlina.

A v neposlední řadě další z krásných drobných sukulentnějších oncidií:
Oncidium divaricatum Lindl. 1828 SECTION Crassifolia 

Takže jsem s nákupem velmi spokojen.


.

Masdevallie - pokračování (aneb m. caesia pěkně roste)

Podle předchozího příspěvku by to mohlo vypadat, že mám ve vitríně prostě špatné podmínky, proto mi masdevallie ve vitríně nešly. Zejm. je zvláštní, že ani půlroční pobyt ve vitríně nepřinesl žádné zlepšení odcházející m. princeps.
Kdyby vedle princeps nevisela m. caesia, tak by to mělo logiku. Jenže ve stejné vitríně pár centimetrů vedle si v klidu visí m. caesia a je jí dobře, listy mají krásnou modravou barvu. Vyrůstají teď dva nové listy a rostlina se tváří, že jí nic nechybí.
Navíc - obě rostliny by měly vyžadovat podobné teplotní pěstování, takže dokonce pobyt těchto dvou rosltin vedle sebe má opodstatnění.

vpravo ve vitríně se nachází m. caesia:

Nemá ani krabaté a ni vodnaté listy a ani nové listy nemají žádné poškození. Zdá se mi, že se rostlině ve vitríně daří. Proč tedy ve stejné vitríně neroste m. princeps naprosto nechápu...

tady je pro zajímavost pohled na druhou vitrínu a její osazenstvo:

Masdevallie - pěstitelské NEÚSPĚCHY

Dnes ráno krásně svítilo slunce na masdevallie. Rozhodl jsem se je vyfotit a vytvořit jim jakousi poctu. Jsou to krásné rostliny i habitem - sice chápu, že je někdo může považovat za monotematické nevzhledné listí, vždyť všechny druhy vypadají tak nějak stejně...
Já z nich mám obrovskou radost a vidím v těch listech jakousi nezměrnou důstojnost a něhu zároveň. V kontrastním slunci vypadaly ty kytky dneska při snídani nádherně...

Nejkrásnější lobivie

Dneska vykvetl asi nejkrásnější kakt (nebo jeden z nejkrásnějších), který mám ve sbírce. Jmenuje se Lobivia famatimensis  (Syn: Reicheocactus pseudoreicheanus).

Drobné rosltinky, které navíc poměrně brzy kvetou. Kupoval jsem je jako dvouleté semenáče a kvetly hned třetím rokem. I jako dospělé si zachovávají nádherný kompaktní tvar. Nepíchají, ale celým tělem krásně připomínají své sukulentní schopnosti. Mají nádhernou barvu i velikost trnů. No prostě je to můj favorit na nejkrásnější kakt :)
.

Přírůstky - Bonsai centrum břevnov

Objednal jsem si z Bonsai centra tyto dvě orchideje:

po vyvázání:

a druhý (pro mne cennější kousek):

a po vyvázání:

Zájem o tento typ rostlin vyplynul z mého zájmu o sukulentní orchideje a z jarního přírůstku rostlin od Aleše Dvořáka a následně od O. Lukscheitera.
Chtěl bych si vyzkoušet pěstování těchto zajímavých oncidií (ten psychopsis se tam vyskytl trochu náhodou - asi kvůli podobnému habitu). Tato oncidia jsou sympatická velikostí i způsobem života.
Základní článek o sekci crispa napsal Aleš Dvořák.


Objednané mám o. cebolleta (kvůli zajímavému využití v šamanismu) - které to vlastně tak nějak celé spískalo. I když ne - celé to spískalo o. splendidum, které jsem pořídil na podzim. Jenže přišla jen jedna pahlíza, takže nevím, jestli z toho něco bude.
První sukulentní oncidia jsem před několika lety viděl u Aleše Dvořáka (právě krásně rozrostlé a kvetoucí o. splendidum) a krom rupicolních laelií si ihned tyto rostliny zamiloval.
Nezbývá, než tedy zkoušet a pozorovat, jak tyto rostliny žijí a zkoumat, co potřebují, co mají rády atp.
.

První orchideje zcela venku!

Dnes jsem vyndal pod stromy mexické laelie a studené encyclie.
Vypadá to, že víkendové ochlazení byli letošní zmrzlí.
Tak už by mrazy neměly hrozit.
Snad.

.

Nějaké to kvetení kaktů

Orchideje mi moc nekvetou, tak aspoň sem dám jarní kvetení lobivií a culcorebutií.

lobivia huilcanota:

Sulcorebutia polymorpha:

Sulcorebutia tiraquensis bicoloris:

A především kvetou lophophory, bohužel loni napadené sviluškou, takže některé mají ošklivá těla:

zaléčil jsem je vertimecem a mospilanem. Snad dá pokoj.



.

Letnění zdárně pokračuje

První rok mého pěstění mi na jaře zatím nic nezmrzlo. Už to se dá považovat za úspěch!
Kytky si užívají hodně světla každý den - i vyšší teploty - než je v našem starém kamenném domě. Tam jsem nechal všechny studenomilné orchideje - jako např. masdevallie.
V nevytápěném skleníku už jsou dávno všechny katleje, laelie, encyclie, apod.

Skleník mám rozdělen do několika teplotních oblastí. Rupicoly dávám na osluněné místo s většími výkyvy během dne a noci.

Jedno takové místo je u dveří:

a druhé pod větracím otvorem v zadní části skleníku. Tam mám rupicoly zavěšené na mříži:

Katleje mám pod stíněnou částí:

stínění neznamená, že by tam byl stín, ale že se kytky nepopálí. Intenzita osvětlení je mnohokrát vyšší, než doma za oknem. Krytí spočívá zčásti dvěma umělými sítěmi. Kupodivu toto krytí vyhovuje jak orchidejím, tak kaktusům. Od té doby, co to používám, rostou i kaktusy mnohem lépe a radostněji.

nahoře mám nejteplejší kytky - jako oncidium stramineum, nanum, encyclia cordigera, encyclia bractescens:

Tyto kytky jsem připraven v případě poklesů teplot pod 10°C přenést do bytu.
Všechny ostatní přenesu domů až v půlce října. Noční nebo ranní poklesy jsou totiž v této době krátké a přes den i při zatažené obloze vystoupí ve skleníku teploty na 20°C a více. Ač je ve stínu např. 12°C, což je poslední dobou časté, kolem půl deváté ráno už je ve skleníku 18°C.
Po mnoha diskusích s kolegy jsem zjistil, že podchlazení kytek hrozí jen při dlouho trvajících teplotách pod nulou - a to i přes den. Pokud se jedná o chvilkové poklesy s vysokým vystoupením teplot přes den, kytkám se nic nestane.

Orchideje dám ven ze skleníku pod stromy až po zmrzlých.


.

červená katlej kvete

Některé hybridy mám opravdu rád, už jsem to zmiňoval - zejm. ty, které mi připomínají rupicoly. Na rozdíl od rupicol jsou snadno pěstovatelné, tahleta kytka mi vykvetla po celoročním pěstění na parapetu. Nejsou moc velké, to je taky jejich přednost. Dokonce jsou menší, než některé rupicoly - např. l. rupestris. Dalo by se říci, že to roste jako zelí.
Dovedu si představit, že jednou, až postupně umořím botaniku, budu mít po parapetech tyto krásné a jednoduše pěstitelné hybridy. Rychlost růstu rupicol je totiž tak pomalá, že je to téměř ubíjející. Každá malá chybička je potom fatální. U těchto rostlin se to stát nemůže... Rád bych měl ještě stejný hybrid - ale žlutě kvetoucí. Takovou rostlinu jsem v žádném kytinářství doud nenalezl...

Na fotce s bleskem je vidět pěkné žilkování:

orchideje jsou ve skleníku!

Letním!
Ohlásili déle trvající tepla, neočekávají se mrazy, takže jsem vyndal orchideje do skleníku. Ve skleníku je přes den mnohem větší teplo, než doma a mnohem víc světla než doma (skleník je stíněn) a mnohem víc vlhkosti. Taky tam v noci dochází k poklesům teplot, což orchideje uvítají.
Nedal jsem tam masdevallie (a jim podobné dosud zavřené v terariu) - protože nesnáší takové výkyvy teplot, nedal jsem tam výrazně teplomilné orchideje - čili hybridy a faleňáky.

Letos dávám kytky do skleníku o měsíc později než loni, takže snad už -12°C-tky nepřijdou. V případě hlášení teplot kolem nuly odnosím kytky domů.

.

laelia kautskyi - jedna roste a druhá skoro neroste

Naštěstí jsem si loni objednal dvě l. kautskyi. Rostliny dorazily v červenci. Na první pohled vypadaly podobně, ale když jsem je vyndal z květináče - bylo jasné, že jedna je vpořádku a druhá moc ne.

toto je ta silná kytka:

a toto je kytka téměř bez kořenů:

listy obou vypadaly celkem slušně a tak jsem si říkal, že ta horší snadno obnoví růst. Mohl jsem tak pozorovat, jak se chovají orchideje na stejném stanovišti ve stejných podmínkách, ale s různou vnitřní energií - nebo nahromaděných látek, nebo s různou mírou poškození - či jak to nazvat.

stramineum po druhé

Dal jsem kvetoucí o. stramineum na slunce do skleníku, abych mohl pořídit přirozené fotky. Oncídko vykvetlo několika květy a lehce voní.

.

kvetoucí kakty

Jarní kvetení!

.

ariákové dorazili!

Tak jsem opět letos obědnal pár ariocarpusů. Poté, co jsem zjitil, že rostliny od pana Hájka jsou opravdu luxusní, odolné a silné a krásně přirůstají - jsem dokoupil něco z novinek.

Nakupuji už takto od něj třetí jaro, ariáků tak mám celé platíčko. Za sto let to bude krásná podívaná!!!

Ariákové jsou krásně baculatí, kucí jako lusk!
Pěstuji je v pemze a poslední třetinu plní kousky granodioritu. Není to proto, že bych vymyslel specielní substrát pro tyto kakty, ale proto, že mi tento substrát zbyl, a protože jsou kakty potom lehčí, než kdybych plnil květináče pískem.
Tyto druhy kaktů zásadně nepěstuji v zemině, či něčem, co by se zemině podobalo.
Živiny dodávám v zálivce.

ariáky jsem letoš ještě nezalil, zaliji je až na konci dubna nebo začátkem května... zálivku vpodstatě snesnou jako lithopsy... Pak sice asi přirůstají pomaleji, ale člověk se nemusí bát, že umřou na shnití.

platíčko:

.

Kaktusy jsou venku!!!

Je dobře, že letos přišlo jaro takhle pozdě, neměl jsem aspoň svrbění dávat kytky ven v půlce března. Tedy ano - dal jsem do skleníku oleandry a tymián a rozmarýn a bobkový list a všechny kytky přežily - i ty strašné mínus dvanáctky, nebo kolik to bylo.
Nyní však následovaly tuto středomořskou květenu i kakty (které loni v pohodě přežily Velké zmrznutí orchidejí). Skleník se nám tedy pěkně plní...

tady je t. valdezianus:

tady je skleník v celku

živé kameny:

a pár drsnějších orchidejí (které v případě poklesu teplot odnesu večer domů):

zleva:
l. gouldiana, l. anceps s nakvetlým stvolem čekajícím od zimy, c. walkeriana, e. vitelina, d. stardust hybr.
a jedno cymbídium, které vlastním už je taky ve skleníku dole na polici.

Tak uvidíme, co nám letošní jaro uchystá!
Teplomilné orchideje hodlám vynést do skleníku až v květnu... což vlastně není za tak dlouho...
.

oncidium stramineum vykvetlo

Z výstavy v Tróji jsem si donesl velmi sukulentní oncidium stramineum. Mělo už téměř hotový květní stvol, takže nezbývalo než čekat.
Květy jsou poměrně malé, ale krásné. Rostlina se probudila k životu a začaly jí růst kořeny. Dal jsem ji do děrovaného košíčku, takže kořeny prorůstají ven - to kvůli sukulenci, byl jsem upozorněn, že stačí jedno nevhodné zalití a kytka jde do kytek.
Nevýhoda tohoto košíčku je v tom, že neopatrnou manipulací mohu snadno kořeny ulomit. Takže nevím moc co s tím. Kořeny budou asi za chvilku všude jako ježek.

.