Košíky na letnění orchidejí

Když mám trochu času, vyrábím košíky na letnění orchidejí. Je to velmi primitivní dílo, ke svému účelu však dostačuje. Ohnu trochu pletiva a košík je hotov. Výhoda košíku je hlavně ta, že si ho člověk může udělat tak velký jak potřebuje. A navíc - přepravky jsou poněkud robustní a orchideje v nich nejsou tak vidět.
Poslední dobou mi začali zlí ptákové ozobávat rašeliník z květináčků. Ručně vyrobený košík by tak šel i pletivem přikrýt z vrchní strany, takže by nedocházelo k ozobávání. Ptáci mi taky kadí do orchidejí, jsem zvědav, jestli můžou ptačí výtrusy ublížit koncentrací hnojiv... Aleš Dvořák mi zase ukazoval, jak ožužlávají vosy velamen z venku zavěšených katlejí. U mne se to zatím nenaučily. Každopádně letnění je jen pro otrlé...
Odměnou jsou ovšem - pokud rosltiny přežijí - otužilé a drsné kytky.

vlevo klasická přepravka a vpravo košík:

.

Euchile citrina [La Llave & Lex.] Withner 1998

Konečně se pohnula moje euchile. Získal jsem ji v únoru. Trošku se nacucala vodou a pak začala stagnovat - možná kvůli velikonočnímu důkladnému promrznutí. Na druhou stranu - visela vedle e. mariae, která dál pokračovala v růstu a teď kráně kvete. Podle literatury by měla být citrina mnohem tvrdší rostlinou, takže jsem očekával, že se jí mráz vůbec nedotkne...
V každém případě nerostla.
Jsem tedy velmi potěšen, že zahájila růst!
I když vím, že se to nemá - roste přece vzhůru nohama - umístil jsem ji do květináče. Občas na netu narazím na fotku - i z přirozených stanovišť - kde jakoby roste položená na větvi - ne vyloženě přichycená zespod větví. Tak mi to snad odpustí. Odměnou by jí mohla být nyní větší vláha déle se držící v květináčovém prostředí... Je to takové moje oblíbené poloepifytní pěstění...

celek:

detail snad nové pahlízy:

.

Laelia flava Lindl. 1839 pokračování + problematika kořenů

UPDATE: JEDNÁ SE O LAELII CINNABARINU!

Květenství této rostliny se zatím zdárně vyvíjí. Jsem zvědav, zda se objeví květenství i u druhé pahlízy.

Kořeny naštěstí zatím poměrně drží, ale ukazuje se, že u všech získaných rupicol má asi stěhování a přesazování za následek postupné odumírání kořenů. Už jenom proto je vhodnější koupit velkou rostlinu, aby vůbec stres ze změny přežila.

Moc nerozumím tomu, proč mají kořeny po přemístění tendenci zasychat. Asi jakákoliv změna přivede rostlinu k stresovému jednání a kořeny prostě přestane vyživovat. Možná vycítí i změnu chemie kolem kořenů. Nedávno na přednášce zmínil Josef Kubiš, že někdy u ktalejí stačí dotyk prstem ke kořenové špičce a ta téměř ze stoprocentní jistotou zajde. Má to nějaké opodstatnění z přírody. Narazí-li kořen na nějaký potencionálně nebezpečný předmět, rostlina ho nechá zaschnout a vyšle kořeny jinam. Rupicoly jsou podle mého pozorování ještě choulostivější, než běžné botanické katleje typu cat. forbesii.



.

Laelia briegeri Blumensch. ex Pabst 1973 pokračuje zdárně v růstu

Naštěstí tato laelie dál pokračuje v růstu. Už se mi mockrát stalo, že jsem uviděl nové kořeny, pak se něco stalo a kytka to  zabalila.
Zjistil jsem, že v růstu chtějí rupicoly dost vody, tak jsem přešel k opatrnému umísťování do květináčků. Rupicolu jsem nechal na klacíku a vsadil i s klacíkem do hliněného květináčku. Každý večer ji zaleji - voda ihned steče pryč. Rostlina je tak vpodstatě pěstovaná poloepifitně. Krčky kořenů jsou stále na vzduchu.
Rostlina vyhnala další odnož, takže nyní má 3 odnože. Každá z odnoží má vlastní kořeny.
Zatím jsem nepochopil - proč někdy rupicola udělá větší a silnější kořen a jindy ne. Příliš nesouhlasím s tvrzením některých pěstitelů - že větším suchem přinutím rupicolu vyhánět delší kořeny - jakoby hledat vodu. Zatím se ukázalo, že když jsem moc sušil, kořen prostě uschl. Naopak se zdá, že když zvýším zálivku, kořen je vitálnější.
Ať je to jak chce, jedná se jako vždy o naprostou alchymii a nelze nic zobecnit a nic doporučit. Největší roli hraje samozřejmě okolní teplota a vlhkost vzduchu a taky průměr počasí při letnění. Letos je víc vlhko, takže opět nelze říct, že co platí letos, bude platit příští rok, pokud budou větší sucha a vedra...
Postupně docházím k závěru, že o pěstování rupicol nelze téměř nic určitého říct.
Snad jen to, že se mi osvědčilo nedávat je pod substrát, ale na substrát, aby šel stále kolem nich vzduch.

celkový pohled na rostlinu

nový kořen bočního výhonu (jak jej přinutit, aby nezaschl?)

dvě nové pahlízy z druhé strany a kořeny, které se pěkně zavrtaly do mechu na klacíku... Tyto kořeny snad zůstanou pevné a zdravé a budou do rostliny pumpovat vodu


.

Z rostlin dovezených panem Kacerovským jsem nadšen

Pan Kacerovský dovezl kytky nádherné, veliké a zdravé. A opět jsem si taky něco vybral navíc z rostlin, které panu Kacerovskému zbyly - při osobním odběru. A tak jsem navíc přivezl nádhernou rhycnholaelii glaucu.

nebo brassavolu ceboletu alias ovaliformis :)

Jinak jsem měl objednány především a pouze rupicoly. Velkých rostlin se budu bohužel muset postupně zbavit, protože zima je krutá a dlouhá a mám k dispozici jen parapety... Rupicoly jsou povětšině menší rostliny, takže jich do bytu nahňahňám více...
Jak jsem psal v jednom z minulých článků, došel jsem k závěru, že nemá smysl objednávat miniaturní semenáče a čekat léta, než z nich budou větší semenáče.

Letnění rupicol (a ostatních orchidejí)

Rupicoly letním pod višní. Není to tak hustě olistěný strom, takže mihotavě na rostliny přes celý den dopadá slunce. Na tomto stromě jsou i další druhy orchidejí, většinou ty sluncemilovnější...

semenáče nebo malé druhy jsou v přepravce..

voda rostlinami volně protéká, zalévání střídá déšť - když prší, samozřejmě nezalévám. Zálivku jsem zintenzivnil, zalévám všechny orchideje najednou. Rupicolám to nevadí.. Možná se jim to i líbí.
Strom snad chrání rostliny i proti kroupám - i když se samozřejmě bojím... Krom mrazu by to mohla být další z možných katastrof, která zničí sbírku...

.

Euchile mariae [Ames] Withner 1998

Rozvíjet se počala ve včerejší večerní bouři.

Rostlinu jsem získal 17 února.
O velikonocích přežila -7°C. V té době ještě květní stvol neměla, protože by jinak umrzl, jako se to stalo vedle umístěné e. vitellině.
Zimování měla chladné a suché do 8°C.
Zárodek květenství se objevil až po velikonocích.
.

Masdevallia echo Luer 1987 SUBGENUS Polyantha SECTION Alaticaules SUBSECTION Alaticaules {Krzl.] Luer 1986

Konečně pokvete tato masdevallia. Docela dlouho stagnovala, v zimě se dala do růstu, a teď začala vyhánět jeden květní stvol za druhým. Letním ji pod hustě olistěnou třešní.

Řekl bych, že tyto vlhké dny miluje...

Euchile mariae [Ames] Withner 1998

Euchile pokvete a to brzy. Už docela dlouho se poupata vyvíjí, takže netrpělivost pomalu ale jistě vzrůstá!

poupata jsou obrovská, tak jsem zvědav na velikost květů.

UPDATE:

.

Laelia flava Lindl. 1839 SUBGENUS Parviflorae SECTION Parviflorae Lindley 1990

UPDATE: JEDNÁ SE O CINNABARINU

Nedávno získaná L. flava bude mít asi květ, poupě už se krásně rýsuje proti květní pochvě - zatím zavřené. Z druhé pahlízy se už dá taky usuzovat na květ. Jsem zvědav, jak se bude situace vyvíjet.

levá pahlíza:

pravá pahlíza:

celek:

.

laelia fournieri, laelia milleri, laelia flava: rupicolní přírůstky

Po delší době se mi podařilo získat dospělé rupicoly. Poslední dospělá rupicola byla l. caulescens, která mi také vyvketla. A vlastně l. mixta, která kvetla také. Rupicol mám jinak již větší množství, ale jedná se semenáče. Semenáč má několik nevýhod. Nikdy nevíme, kdy a jak vykvete. Jelikož doba do vykvetení může být opravdu dlouhá a za tu dobu se může stát ledasco - zmrznou, uvaří se (člověk zapomene otevřít skleník), uhnijí (člověk je jednou zaleje víc, než se má) apod.. je čas strávený čekáním na dospělost někdy časem marnosti.

Za druhé: srovnáme-li léta pěstování a neúspěchů se semenáči + vitalitu dospělých rostlin - je volba jenoznačná.. 

Dospělé rostliny se mnohem snadněji vyrovnají s pěstitelským neúspěchem. Pokud to tedy nejsou dospělé rosltiny vytažené někde z přírody, tam je to opačné.

Třetí důvod - proč koupit dospělé rosltiny je jednoznačně finanční. Jestliže semenáč stojí mezi 250-650kč, často spíše k horní hranici, pak dospělá rostlina nikdy nepřekročila hranici 750kč.

DOSPĚLÉ ROSTLINY SE KUPOVAT VYPLATÍ!
Poměr cena - kvalita (mnoho let strávené pěstováním) je naprosto směšný. Po delší době, kdy jsem měl radost z každého nově nabytého semenáče jsem tak získal tři dospělé rostliny - jako bych s nimi překročil 15 let trápení :)

Osobně, pokud bych vypěstoval takovouto rostlinu do této velikosti (jako např. tuto fournieri) - cenil bych si ji cca na 15tis kč.

A nyní k rostlinám:
Laelia fournieri: (UPDATE - PO PRVNÍM KVETENÍ SE UKÁZALO, ŽE JDE O LUCASIANU!)

laelia milleri:

největší krasavicí je laelia flava (UPDATE - PO PRVNÍM KVETENÍ SE UKÁZALO, ŽE JDE O LAELIA CINNABARINA!), naprostý gigant!, navíc má květní pochvu, pravděpodobně tedy bude kvést..

.

Usychání kořenů - pravděpodobný výklad příčiny

Myslím, že jsem přišel na to (s pomocí pana Šmajera), proč kořeny začaly tak rychle zesychat. Snad je to jednoduché.
Rupicoly pěstuji mnohem více sušším způsobem, než je pěstuje Ludo. Kytku, která byla neustále ve vlhku jsem nechal přeschnout. Ještě se k tomu přidal jeden faktor - mimořádné horko, které v pátek panovalo - kolem 33°C. Rupicoly mají poměrně jemné kořeny a asi téměř celodenní úpal, na němž byly - po přendání ven dostaly více slunka, než ve skleníku - a ve skleníku byla taky větší RVV.
Znamená to tedy, že je třeba v růstu rupicolní kořeny udržovat více vlhké (vychytat - jak moc je samozřejmě ten největší kumšt..).
A taky dbát na to, že rupicoly z vlhčích poloh nesnesou tolik slunce. Např. l. harpophylla je mnohem více choulostivější na přílišné oslunění, než l. milerii apod.

Rupicoly monsunového habitu na východním okně - kde svítí slunce jen dopoledne:

.

laelia harpophylla?

Na jaře jsem od pana Kacerovského koupil l. harpophyllu.
Na výstavě mr jsem od Luda Verdycka koupil l. harpophyllu.
Každá z rostlin vypadá úplně jinak. Ludova vypadá jako l. kautskyi. Tak jsem zvěav, co se z toho vyklube... I když to asi nezjistím, protože - ta ludova - ač se zdálo, že jde o silnou a zdravou rostlinu, bez zjevné příčiny páchá sebevraždu - viz. předchozí příspěvek.

Je jistě možné, že by juvenilní stádium harpophylly vypdalo takto... Kdo ví....
ZÁHADA VYŘEŠENA! odpověděl mi Aleš Dvořák, laelia vlevo není harpophylla! Je to buď cattleya nebo laelia sekce crispae. Takže tím se taky vysvětluje, proč mi kytka tak dobře roste :) Roste rychle a bez problémů...


.

Kořeny rupicol odcházejí velice rychle - proč????

Utrpení s rupicolami je obrovské. Vždy, když mám pocit, že přijdu, jak na ně, přijde pád do propasti. Nyní např. některým rupicolám začaly sesychat kořeny.
Myslel jsem si, že se to týká jen nové - kterou jsem získal pod názvem harpophylla - který neodpovídá habitu rostliny. Viz. články výše.
Aniž bych rostlinu přesadil - takže nejde o šok ze změny ph susbrátu apod. kořen během pár hodin odešel.
Takto vypadala údajná harpophylla při koupi v pátek:

a o tři dny později krásný kořen - označený šipkou - neexistuje:

rostlina byla umístěna ve větraném skleníku spolu s jinými rupicolami.

Je možné, že tato rostlina dejde úplně, aniž bych věděl proč. Koupil jsem ji jako silnou zdravou kytku... Během pár hodin asi bude na odpis...
Pakliže je toto typické chování rupicol, pak se jedná o nejobtížněji pěstovatelné orchideje... Jejich pěstění nemá žádnou logiku.

Některé rupicoly mají kořeny naprosto vpořádku - všechny jsou pěstované ve stejných podmínkách. Např. tato l. sincorana krásně přirůstá:

 na druhou stranu cinnabarina, která pěkně vytvářela nové kořeny začala sesychat jako svrchu zmíněná harpophylla...
netuším, proč...

.

letnění rupicol

Rupicoly jsem vyndal - stejně jako loni na jihovýchodní okno. Jsou tam ještě masožravky a hybridní oranžová katlej a rhynch. digbyana.

na druhém okně téže stěny domu jsou ještě sukulentní masdevallie.

Jsem zvědav, jak přechod ze skleníku do volné přírody zvládnou.



.

kvetení kaktů

kvetení kaktů stále nekončí, otevírají se další a další květy...

nejvíc mě nyní těší rozkvetlá sulc. canigueralii:

sulc. purpurea má několik květů, které jsou menší, než květ, který byl pouze jeden. Čím víc květů, tím menší...

.

Laelia flavasulina - F.E.I.Miranda (2003)

Tato rostlina je trošku problematická, protože je to asi spíš jakási varieta flavy. Pan Šmajer píše: Někdy uváděna jako L. flava var.sulina, nebo jižní L. flava.

Takže kdoví jak... Každopádně běžná flava se mi zdá habitem větší. Uvidíme, jestli taky vyroste. Uvidíme, jestli vykvete :)

Tato rostlina je mnohem lepší kondici, než předešlá. Doufám, že se zapěstováním nebude žádný problém. Má několik nových výhonů a neporušené kořeny. Jen málo rupicol s neporušenými kořeny jsem získal!

a takhle vypadá po zasazení. Substrát poloepifytní - dole keramzit, potom piniová kůra, potom mrtvý rašeliník, nakonec trocha kůry a navrch láva. Granodioryt jsem po sehnání krásné drcené lávy vynechal, protože se příliš drolí a potom dlouho vysychá. Láva drží ve větších kouscích a vysychá rychleji.

.

Laelia crispilabia A. Rich. ex Warner 1865 SUBGENUS Parviflorae SECTION Rupestres Withner 1990

Prvním úlovkem krásné rupicolní laelie byla tato kytička...

rozpadla se po vytažení z kelímku na dvě, druhá je menší:

z fotky je patrné, že rostlina byla asi dlouho držena příliš ve vlhku, takže uvidíme, jestli se ještě chytne, přijde mi nahnilá... Má nový výhon, který drží pevně, pokud poroste, tak by se rostlina mohla chytit. Není ale dobré být předčasně optimistický!

UPDATE: druhého dne byl už výhon černý a viklal se. Neuvěřitelná rychlost... Vyjmutí kytky ze substrátu - asi změna chemických vlastností kolem rostliny, kdoví... Destrucke rupicoly je neuvěřitelně rychlá a totální... Jsem zvědav, jestli odejde celá rostlina...

UPDATE II: mrtvou rostlinu jsem vyhodil v říjnu 2012
.

výstava masožravek

Dnes jsem navštívil výstavu masožravek, kde prodával i Ludo, takže jsem byl velmi spokojen. Získal jsem totiž do sbírky dvě nové rupicoly.
Pohled na bedničku s orchidejemi k prodeji vždy potěší!

vyskytla se také jedna krásná kvetoucí restrepia - označena patřičně - "sp".

překvapilo mne svou krásou a drobným vzrůstem jedno botanické cymbidium za pár šupů. Škoda, že se nevěnuji tomuto rodu. Myslel jsem si, že jde o coelogyne a pohled na štítek mne ujistil o hlubokém omylu!

veliké saracenie přitahovaly optiku profesionálů:

zaujaly mne také mlžiče:

největší část výstavy jsem strávil diskusí na téma - heliamphory. A opět jsem nevydržel a dva oddělky z přebytků masožravkářů si koupil. Dospěl jsem k závěru, že vím, kde se loni stala chyba (příliš suchého vzduchu) a tak jsem si začal opět věřit, že heliamphory zvládnu. Umístil jsem tedy dva přírůstky h. minor do třílitrovky a dal na okno. A uvidíme!

.

brassavola nodosa x cattleya bowringiana

Tak opět kvete tento pěkný kříženec - původně získaný od pana Mandlíka.
Letos bude mít celkem 4 květy.
Přežil mrazy o velikonocích. Je to kříženec hrdina!

.