Rupicoly jsem zasadil do nových květináčků a vytvořil zcela ojedinělou směs živého rašeliníku, hrubé kůry a granodioritu.
Pro ten jsem zajel do lomu, který máme téměř za domem. I to je další důvod, proč je potřeba v naší oblasti pěstovat jenom rupicolní laelie.
Co je ovšem otázka, je otázka zalévání. Nedovedu se k nim zatím chovat jako ke kaktusům. Opatrně jsem je zalil předevčírem a s obavami sleduji, že substrát je stále vlhký. Jeden můj známý zkušený rupicolář mi doporučil zalévat jednou měsíčně.
Možná je časem dám ke kaktusům, abych na ně ani neviděl a neměl chuť je aspoň trochu zalít.
Rupicoly jsou zvláštní opozita vůči sophronitisům!
A to rostou v jedné zemi!
pondělí 14. února 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat