Estetika orchidejování

Některé orchideje se již chytly kůry tak pevně, že jsem mohl odstranit silon. Např. tento semenáč c. aclandie:

Dal jsem pod něj původně ještě kokosová vlákna, která jsem snadno nyní vytahal a odstříhal. Rostlina má krásné kořeny.
Tuto činnost jsem dnes prováděl na více orchidejích. Radost z letního růstu nezná mezí!


Přemýšlení nad kůrou také způsobuje hodnocení a porovnávání jiného umístění orchidejí. Orchideje mají být krásné nejen svou přirozeností, ale i umístěním. Pěstování orchidejí považuji za podobné umění, jako pěstování bonsaí.
Nalezení toho nejvhodnějšího kousku kůry k dané orchideji považuji za mystický okamžik a jakési vnuknutí a následné splynutí. Je jistě navázáno mnoho kytek, ale jen některé dosahují s podložkou dokonalé harmonie.
Z těchto důvodů pro mne začíná být naprosto nepřijatelné jakékoli spojení božských orchidejí s něčím tak odporným, jako je plast, popř. odřezek z nějaké plastové nádoby na cokoli.
Krásné artefakty vytváří např. Aleš Dvořák. Kombinuje kůry dvě, takže vytváří jakousi umělou větev z prastarých kůr topolu či dubu. Orchidej s klackem je tak povýšená na vpravdě umělecké dílo.
Pěknou ukázkou je tato c. intermedia:

Krásné artefakty vytváří také pan Milan Vágner.
A mnoho jiných orchidejářů.

Já jsem zatím začátečník a tak nemám příliš zakořeněných orchidejí do dřeva.
sympaticky přirostlou mám např. c. forbesii:

rozhodně ji však nepovažuji za mistrovské dílo. Nelíbí se mi tolik velikost a proporce podkladu.

Jiná situace je u rupicol, které potřebují květináč. Ten se ale osvědčuje zejm. keramický, proto vytvoření krásného artefaktu je vlastně jasné už podstaty věci. 

Zkrátka - pěstění orchidejí není jen umění udržet rostlinu při životě a rozkvést ji, ale i vytvořit umělecké dílo, které potěší i toho, kdo jde kolem třeba zrovna nekvetoucí orchideje.

.

.