O rupicolách jsem zatím pochopil toto:
rupicoly chtějí rychle vysychající substrát kamenité povahy. Jejich kořeny jsou většinou při povrchu. Plazí se po zemi - na místě výskytu dosti daleko od rostliny, podobně jako u nás borovice na skalách. Rostlina proto nesnáší zasazení do hloubky, musí - podobně jako epifyty - lézt po povrchu kamenů. Zasazení byť jen malinko pod hranici začátku pahlízy vede k uhnití nového výhonu, popř. riskování hniloby pahlízy.
Mají rozlezlé kořeny několik metrů od rostliny. Kořeny hledají vodu a tak mají tendenci plazit se do nejdále.. Všechny rupicoly, které jsem viděl, měly kořeny kolem sebe a nešly moc do hloubky.
Všechny tyto vlastnosti mne vedou k tomuto uvažování: pro rupicoly je nejlepší bonsai miska. Je mělká a široká. Proto po zalití dojde k velmi rychlému odpaření vody a neriskuji hnilobu.
Jelikož nová l. fournieri není zakořeněná, ale jen lehce položená na substrátu a kořeny teprve začíná vyhánět, usoudil jsem, že to risknu a pokusím se ji posadit místo do keramického květináče, do bonsai misky:
Pokud by někdo měl zájem o levné a moc pěkné misky, velmi doporučuji obchod pana Jaroslava Pišla - Bonsai centrum Libčany.
.
neděle 24. července 2011
Rupicoly v bonsai misce - estetika II.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat