NIKDY NEROSIT RUPICOLY!!!!

Na webu pana Šmajera jsem se dočetl, že okolo rupicol se může v létě večer porosit substrát. Činil jsem tak, ale asi moc, ledaskdy zatekla voda pod kmínky kytek, měl jsem radost, jak se o ně starám. L. fournieri jsem zasadil do krásného nového substrátu a vše se zdálo na světě býti krásné a pokojné. Hle, asi dva dny po tom, co jsem tak učinil nový výhon zčernal. Rychle po něm následovaly všechny nové výhony u všech rupicol. Rosení zapříčinilo během dvou dnů katastrofu. A to substrát během několika hodin dokonale vyschl.

(Na druhou stranu jsem oživil l. milleri přivázáním na kůru, tam občasný deštík nevadí. Kůra holt není substrát. A tak se mi několikrát osvědčilo, že kůra dokáže oživit již opticky zcela jakoby zničené kytky.)


A tak z toho plyne ponaučení. RUPICOLY NIKDY NEROSIT!!!
Opravdu v létě zalévat max. jednou týdně prolitím a nechat být. V zimě jednou za měsíc - jak radí zkušený rupicolář Aleš Dvořák. Nu, vytrestání je nejlepší způsob odnaučení přílišné péče...
Tatko vypadá chudák l. fournieri - zničený výhon - možná aspoň zbytek kořenů z výhonu rostlině poslouží:

l. briegeri - jak je šipka - měla taky krásný nový výhon:

A tady je l. milleri, která naštěstí roste jakoby nic. Nový minivýhonek zdárně pokračuje v šnečím tempu vývoje. Tuto rostlinku jsem zachránil z původně ulité:

UPDATE: Z TĚCHTO ROSTLIN PŘEŽILA POUZE L. BRIEGERI (POZDZIM 2012)
.