Z tohoto paphiopedila mám obrovskou radost, protože je považuji za jedno z nejkrásnějších. Obecně jsem zatím nedospěl k bůhvíjaké náklonnosti k tomuto rodu (jeho milovníci nechť mi prominou) - jsem holt sukulentář :)
A tak oblibuji z toho jistě krásného a úctyhodného rodu jen několik málo jedinců. Pro jejich zajímavou estetickou kvalitu. Nemám rád zavalité květy (to platí i u katlejí). Nejvíc se mi líbí štíhlé květy laelií (např. sanguiloba) - a snad proto mi z rodu paph. učarovalo jen několik štíhle vypadajících jedinců. Slabost pro štíhlé linie (a jednoduchou kresbu) v oblasti květů je záležitost zcela subjektivního vkusu, takže se snad nikoho nedotknu.
Proto se mi vyloženě nelíbí tvary květu typu: paphiopedilum primulinum, concolo, liemianum. A všechny velkokvěté křížence - to stejně platí i u kaltejí nebo třeba našich tulipánů etc.
Z tohoto důvodu vlastním pouze tyto jedince:
p. maudiae
p. venustum
p. philippinense
p. sukhakuli
Maudie mám víceméně náhodou, získal jsem ho jako odpad při jednom dělení jednoho gigantického trsu...
Nicméně tedy sukhakuli považuji za krásné paphiopedilum a těším se, až vykvete. Získal jsem ho jako malou rostlinku v červnu.
Pobyt na severovýchodním parapetě mu evidentně svědčí a jde do květu. Substrát lehký s rašeliníkem (pemza + kůra), někdy ho nechám téměř vyschnout. Drenáž - pemza + keramzit. Je to celé tak lehké, že by se v tom daly pěstovat v klidu katleje :)
takhle vypadalo v červnu 2011:
a takhle vypadá dnes:
detail krásného poupěte:
Jinak moje výše zmíněné druhy paphiopedil jsou považovány za velmi nenáročné a myslím, že je to pravda. Lze je tedy rozhodně doporučit začátečníkům!
Tady je přehled různých fotek tohoto paphiopedila.
.
úterý 24. ledna 2012
Paphiopedilum sukhakulii Schoser & Senghas 1965 pokvete!!!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat