Ta se velice dobře vyvíjí, květy už se začínají rozbalovat.
Ve vlhkých dnech se oncídko napilo, pahlízky se zakulatily, listy ztuhly.
První květy očekávám během zítřka. Pak nějakou dobu potrvá, než se vybarví.
V každém případě mám z rostliny velikou radost - a spolu s dalšími podobnými zástupci rodu - o. gardneri, nebo forbesii je považuji za vynikající rostliny pro amatéry. Náročnost je podobná jako u žlutokvětých hybridních oncidií, jejich nepřítelem je pouze přelití.
Letnění jim vyloženě vyhovuje, člověk se o ně nemusí vůbec starat. Milují slunce.
Jelikož rostou rychleji, než rupicolní laelie, pěstitelské chyby nejsou tak fatální.
Připadá mi, že pokud někdo zvládne žlutokvěté hybridní oncídko z Ikea, tak musí zvládnout i tyto rostliny.
Složitější je to pak u extrémnějších oncidií (vesměs habitem připomínajících oslí uši) - jako např. o. stramineum nebo pumilum, protože nové výhony jsou bohužel náchylné k hnilobě...
Obecně bych ale řekl, že suchomilnost je u těchto rostlin velmi podobná sukulentům a zdá se, že tyto rostliny by mohly být vynikající doplněk k sukulentní a kaktusové sbírce. Navíc rostou i v přírodě v podobných podmínkách jako kakty.
Jistě není náhodou, že tyto rosltiny zařadil kdysi Říha - Šubík do své encyklopedie kaktusů.
.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat