čtvrtek 17. října 2013

Cattleya leopoldii Versch. 1854 SUBGENUS Falcata SECTION Guttatae [Cogn.] Withner 1989

ANEB NÁVOD NA ZÁCHRANU NOVĚ ZÍSKANÉ STRESOVANÉ ROSTLINY

Na této katleji bych chtěl ukázat, jak se dá trpělivostí dosáhnout úspěchu.
Rostlinu jsem získal na podzim 2012 od Luda. Bylo vidět, že má novou pahlízu, ale neměla příliš aktivních ikořenů:



Vlivem stěhování a změn podmínek i tento ojedinělý aktivní kořen postupně zaschl, takže rostlina na zimu přestala růst.
Je to asi dosti typická situace a je velmi riziková. Při běžném zalévání totiž hrozí, že rostlina uhnije. Nepřijímá totiž vodu, nemá čím.
Tak jsem zvolil taktiku vyčkávání. Řekl jsem si, že má rostlina dost pahlíz na to, abych mohl vyčkat až do vytvoření nové pahlízy a nových kořenů.
Je to velmi náročné čekání, protože listy se během času začnou scvrkávat a člověka to nutí neustále zalívat. Rostlinu jsem však držel téměř v suchu - občas jsem ji porosil, ale substrát zůstával přes celou zimu téměř neustále suchý.
Rostlina se zcela scvrkla. Takhle vypadala na jaře (konkrétně v dubnu 2013) před letněním:


Měkké krabaté listy, prostě hnus.
Jenže proč zalívat, když nemá žádný kořen?

Ale objevil se pupenec nové pahlízy!

Teď nezbývalo, než se ještě více obrnit trpělivostí, protože vlhkost by nový pupen zahubila. Opět jsem tedy NEZALÉVAL. Rostlina sama plnila nový výhon živinami. Od dubna jsem tedy čekal na vytvoření nových kořenů, které by zpětně napumpovaly vodu do katleje.

Rostlinu jsem dal ven a letnil pod jabloní celé léto. Na rostlinu tedy pršelo, nicméně venkovní vzduch vždy kytku po deštích rychle osušil. Nezaléval jsem ji.
Ve druhé části léta se začaly objevovat první kořeny - a to už jsem věděl, že mám vyhráno. Nová pahlíza dozrála a vytvořila mnoho nových kořenů, kterými se teprve po roce (!) od koupi kytka pevně přichytla květináče a opět vypnula listy:






Nyní má spoustu krásných nových kořenů a mohu ji zalévat, jak je libo. Pahlízy se postupně nafukují a listy vyrovnávají.

Tato dvoulistá katlej tedy umí zpětně napumpovat staré pahlízy a vypnout scvrklé listy. Někdy narazím v literatuře na názor, že dvoulisté katleje nejsou schopny staré scvrklé pahlízy opět nafouknout. Minimálně v případě Cat. leopoldii to neplatí.


.

5 komentářů:

  1. To bych potřebovala, svatou trpelivost, mam od léta od Dvořáka Cattleya skinerri, když už jsem si o ni řekla, bylo trapné říct ne, když jsem ji uviděla, příšený parkos, spousta uplně suchých kořenů v jinak prázdném květníku. To lepší vepředu, jsem oddělila a vyvázala s podložkou živého rašeliníku, dva chcípácké listy s těmi kořeny jsem přesadila do kury a polystyrenu a co ted? Trochu to ocmrdávám obojí. U báze lepšího listu v květináči cosi raší, nevím co.Mám to dost ve stínu, nevím jestli ji nemám dát víc na světlo. Ale ted na podzim, poroste vůbec, bytˇ i jen kořen? Jsou vůbec tak vyschlé kořeny schopné nasát vodu. U uschlého cymbídia z obchodáku, akce zachranme květinu, se zadařilo, ale přes léto. Co byste udělal? Děkuji za radu, Egertová

    OdpovědětVymazat
  2. asi jste udělala chybu, že jste to oddělila, i staré scvrklé pahlízy, pokud nejsou zcela suché, tak zásobují ty nové. ty pak nemají dost energie, pokud takto oslabenou rostlinu ještě rozdělíte. pokud je tam nějaký čerstvý kořen, tak bych rosil třeba každý den - pokud to mezi rosením zcela oschne. pokud tam nic čerstvého není, tak rosit třeba jednou za týden. tak jsem to dělal u té mé katleje.. pokud raší pahlíza, tak dávat pozor, aby se nedostala voda do toho rašení, jinak to uhnije. raději rosit míň, než víc... v každém případě to musí oschnout do další zálivky. kateleje pěstupu na co nejsvětlejším místě (východ) - nemám ale jižní okno.

    OdpovědětVymazat
  3. Právě že žadnou svěží špičku nevidím ani u jedné a to mám ten zadek v průsvitném květníku. Dala jsem je obě víc na světlo a uvidím, budu opatrně rosit. Čtu Vaše příspěvky ráda, protože jste jako já bedlivý pozorovatel a nejste sfouklý, jako někteří na foru, co nikdy nepřiznají, že něco zmršili. Práve když napíšete, co jste dělal a pak se to ukázalo jako nevhodné řešení pomůže víc, než : chce to to a to. Děkuji za radu, Eva Egertová,
    Jo a máte pravdu, otvory na dně jsou dobré, jen když kytka může furt viset. Ted v něm mam malou Ascocendu a mrcha kořen si vybral spodní otvor, i když kytka stojí na parapetu.
    Taky třeba ty prusvitné květníky na phaly s dírami na dně dělají paseku, když prorazí kořen spodem, to aby člověk hlídal a než se prostrčí kořen ven,přesadil, později se už při manipulaci přinejmenším poškodí.

    OdpovědětVymazat
  4. radil bych tedy nezalévat - jen jednou týdně lehce porosit, aby se zabránilo uhnití.
    a zalévat až budou nové kořeny - tak jak jsem to popsal v článku.
    ------------
    děkuji za pochvalu publikace pěstitelských neúspěchů. člověk se občas podivuje, když slyší různé historky z orchidejářského prostředí, jakým způsobem můžou kytky zajít a je škoda, že se tyhle historky neobjevují v psané podobě.
    člověk je samozřejmě za pitomce, když to publikuje - protože přece takovou pěstitelskou chybu by neudělalo ani malé dítě - ...
    na druhou stranu zase ti, kterým nikdy nic nezašlo můžou mít aspoň nad čtením mého blogu radost, že jsou tak dobří :)
    takže jsem rád, že mám od vás pozitivní reakci, určitě budu dál pokračovat v publikování pěstitelských neúspěchů. ty určitě nikdy neskončí :)

    OdpovědětVymazat
  5. jinak Cattleya skinerri mám od Lukscheitera a je to nádherná a vitální rostlina. má z letoška neuvěřitelně nových pahlíz. takže máte v tomto smůlu... ale je pravda, že od Lukscheitera mi taky občas přišlo něco slabého, takže nejde tvrdit, že ten nebo onen je výrazně pravidelně lepší, než druhý. od dvořáka má spoustu vitálních a krásnýc kytek. a taky i od něj jsem leckdy koupil něco zmršeného nebo nerostoucího...takže je to vždy náhoda, když se zadaří a kytka roste. vitální a navíc pravidelně kvetoucí kytka je jako poklad v poli :)

    OdpovědětVymazat